Aktuální práce ve vinici v týdnu od 20.7.2015

Aktuální práce ve vinici v týdnu od 20.7.2015

Ve vinicích se po dlouhé době objevily srážky, i když srážkové úhrny jsou výrazně závislé na lokalitách. Dešťové srážky, jsou v toto období vývoje révy vinné, velmi pozitivní. U révy vinné může docházet k optimalizaci výkonnosti fotosyntézy a transpirace. Réva vinná má proto optimální podmínky pro zrání hroznů. V roce 2013 extrémně horké počasí a dlouhotrvající sucho naopak vývoj vegetace zpomalilo, díky negativnímu působení na asimilaci révových keřů.

V minulém týdnu se na některých vinicích začalo na hroznech objevovat padlí révy. V takových vinicích je třeba pokračovat s intenzivní ochranou. Důležitým pomocníkem mohou být také zelené práce. Padlí révy se totiž objevilo na hroznech v zahuštěných a zastíněných částech keřů. Jako prostředek nepřímé ochrany je proto třeba působit na zlepšení mikroklima v zóně hroznů. V takových vinicích je proto třeba směřovat k provzdušnění a  prosvětlení zóny hroznů pomocí osečkování a vylamování zálistků v zóně hroznů. Ochranu pomocí fungicidů nebo pomocných prostředků je vhodné provádět ihned po provedení zelených prací. Tento krok umožní lepší pokrytí listů a hroznů postřikovou kapalinou. Také není vhodné extrémní šetření vodou pro přípravu postřikové kapaliny.

Ve vinicích, kde se doposud padlí révy vůbec neobjevilo, mohou již fungovat mechanismy ontogenetické rezistence.

Ontogenetická rezistence k padlí révy se může začít výrazně projevovat přibližně 3-4 týdny po kvetení a postup choroby, měřený jako procento viditelně kolonizovaného povrchu bobule klesá. Z uvedených skutečností jasně vychází skutečnost, že s postupujícím vývoje bobulí klesá jejich citlivost k významným infekcím padlí révy. Jestliže však jsou již bobule napadené, může docházet k rozvoji padlí i v pozdějších stádiích vývoje bobulí (OBRÁZEK 1). Ontogenetická rezistence se projevuje především k nové infekci. Tento poznatek je možné velmi dobře uplatnit v praktické ochraně révy vinné proti padlí révy. Ve fázi nízké ontogenetické rezistence a počátcích vývoje bobule je třeba věnovat padlí révy velkou pozornost. Ve vinicích, kde nedošlo zatím k žádnému rozvoji padlí révy, se proto může projevit odolnost bobulí. Při silném infekčním tlaku padlí révy však mohou být napadené mladé listy.  

Napadení plísní révy může být v letošním roce pouze lokální záležitost, v závislosti na úhrnu srážek. Velkou pozornost je třeba věnovat listové ploše tvořené zálistky (OBRÁZEK 2). Zálistky představují, v tomto období, nejcitlivější část listové plochy, ve vztahu k plísní révy, v tomto období. Zálistky by měly být plně funkční až do konce vegetace. Mají velký vliv na zrání hroznů, ale také na tvorbu zásobních látek, které se ukládají ve starém dřevě a kořenech. Péče o listovou plochu je proto důležitá.

V těchto stádiích vegetace by bylo dobré omezit používání měďnatých fungicidů u odrůd, jejichž aromatický charakter tvoří především vonné thioly. Výzkumy v tomto směru stále pokračují, ale lze předpokládat, že měď s thioly reaguje a může snižovat aromatický projev ve víně.

U většiny odrůd už došlo k uzavření hroznů a u raných odrůd začíná zaměkání bobulí. Ochrana proti šedé hnilobě hroznů révy, ve vztahu k ošetření třapiny je již ukončená. V závislosti na podmínkách počasí bude možné provádět ochranu proti šedé hnilobě až po zaměkání bobulí. Zelené práce, jako prostředek nepřímé ochrany, je však možné realizovat neustále.

Především u modrých moštových odrůd se nabízí stále prostor k redukci násady hroznů během vegetace. Vhodný termín je nyní zejména pro pozdní odrůdy, jako jsou Frankovka, Merlot, André nebo Cabernet Sauvignon. Optimální technologie je půlení hroznů (OBRÁZEK 3).

OBRÁZEK 1-Padlí révy může být i na hroznech po zaměkání.OBRÁZEK 2-Poškození listové plochy na zálistcích plísní révy.

OBRÁZEK 3- Redukce násady s využitím půlení hroznů.

Zdroj: Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.