Chloróza ve vinicích
V loňském a letošním roce se ve vinicích výrazněji projevovala chloróza. Zatímco v loňském roce chloróza souvisela se suchem, omezeným růstem kořenů a omezenými možnostmi přijmu živin. V letošním roce je výskyt chlorózy spojený spíše se srážkami a ošetřováním půdy ve vinici.
První příznaky tohoto typu chlorózy se projevují na nejmladších listech, na vrcholech letorostů. Tento typ chlorózy je možné označit, tak jako vrcholovou chlorózu révy. Žilnatina listů zůstává zelená a mezižilková pletiva žloutnou. Postupně dochází ke žloutnutí celých listů a odchází k usychání listů od okraje. Jestliže dojde k výskytu chlorózy už na začátku vegetace, může se projevovat také na slabém růstu letorostů, nedokonalém vývoji květenství a sprcháváním květenství.
Vrcholová chloróza révy souvisí většinou s příjmem a hospodařením se železem. Železo je potřebné pro tvorbu chlorofylu – zeleného barviva. Proto při nedostatku želez dochází ke žloutnutí listů. Častým důvodem chlorózy je vysoký obsah aktivního vápna v půdě, který blokuje příjem železa. K tomuto typu chlorózy může docházet na silně vápenatých půdách nebo při výběru nevhodné podnože.
Vrcholová chloróza révy však může souviset také s půdními vlastnostmi. Železo réva vinná přijímá pouze aktivně rostoucími kořeny. Omezení růstu kořenů proto negativně ovlivňuje příjem železa. Dobrá struktura půdy je proto důležitým předpokladem pro kvalitní růst kořenů. Utužení půdy nebo vlhké půdy proto mohou způsobovat výskyt chlorózy ve vinici.
Chloróza způsobená utužením půdy se vyskytuje na těžších a vlhčích půdách, které jsou ošetřované systémem černého úhoru. Utužení půdy a nižší přístup kyslíku do půdy ovlivňuje negativně růst kořenů. V takových půdách je proto nižší podíl železa přístupného pro révu vinnou a také zhoršené podmínky pro příjem železa kořenovým systémem.
Náprava výskytu tohoto typu vrcholové chlorózy révy ve vinici proto souvisí s péčí o půdu ve vinici.
O riziko vzniku chlorózy je možné uvažovat už v nových výsadbách, kde se meziřadí vinic většinou udržuje systémem černého úhoru. V tuto chvíli je třeba objektivně vyhodnotit sklon půdy k utužení. Sklon k utužení je výraznější na těžších půdách a naopak nízký na písčitých půdách. V takových půdách, v nových výsadbách je proto vhodné zvolit na stanoviště uzpůsobený způsob ozelenění meziřadí vinice.
Na půdách, které mají sklon k utužení půdy je potřeba vyhnout se jakékoliv kultivaci vlhké půdy. Kultivace vlhké půdy podpoří ještě výrazněji utužení půdy.
Stupeň utužení půdy si může každý vinohradník vyhodnotit pomocí penetrační tyče, respektive pevné tyče, kterou bude možné zasunout do půdy. V závislosti na tom, jak lehce se podaří tyč zasunout do půdy, je možné vyhodnotit utužení půdy. Jestliže je možné tyč obtížněji zasunout do půdy, je půda výrazněji utužená.
Jedním z vhodných způsobů odstranění utužení půdy je hloubkové kypření, které by se však mělo provádět v období vegetačního klidu. Vhodné je také provádění hloubkové kypření při sušší půdě, aby nedošlo ihned k opětovnému rychlému utužení půdy. Hloubkové kypření je také vhodné kombinovat s výsevem krátkodobého ozelenění, které pomáhá zlepšovat strukturu půdy.
Při výskytu vrcholové chlorózy révy během vegetace, se je vhodné zaměřit na aktuální zlepšení struktury půdy, využití listové – mimokořenové výživy a následně se věnovat dlouhodobým postupům.
Při oschnutí půdy je vhodné provést kultivaci půdy do hloubky maximálně 20-30 cm. Hlubší kultivace není během vegetace vhodná, protože by mohlo docházet k poškození kořenů. Následně je vhodný výsev krátkodobého ozelenění, založeného především na hluboko kořenících rostlinách.
Není vhodné využívat trávy z čeledi lipnicovité, které mohou naopak zesílit stres. Krátkodobé směsi je proto vhodné založit na rostlinách ž čeledi brukvovité, které mají mohutný a hlubší kořenový systém. Rostliny z čeledi brukvovité vytváří také velmi rychle vysoký objem zelené hmoty. Dochází proto také k výraznějšímu obohacování půdy o organickou hmotu.
Pokud není vyloženě suchý ročník, je vhodné tyto „meliorační“ nebo strukturu půdy zlepšující ozelenění vyset kdykoliv během vegetace. Během jednoho až dvou měsíců dokáže ozelenění dostatek zelené hmoty a dobře prokořenit půdu.
V případě, že ozelenění začne prorůstat do révových keřů nebo když se objeví delší období sucha, je možné ozelenění kdykoliv zapravit do půdy. Jelikož ale brukvovité rostliny vytváří vysoký objem zelené hmoty, je ozelenění vhodné nejdříve pomulčovat a tím rozmělnit zelenou hmotu. Tím bude zelená hmota přístupnější pro mineralizaci. Teprve následně může dojít k mělkému zapravení do půdy.
K tomuto krátkodobému a půdní vlastnosti zlepšujícímu ozelenění je vhodné vyžívat následující směsi z BS Vinařské potřeby: ZIMNÍ ZELENÉ HNOJENÍ PRO VINICE a LETNÍ ZELENÉ HNOJENÍ PRO VINICE.
Zdroj: Prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.
Zpětná vazba
Chceme Vám poskytovat vždy ty nejlepší služby, dejte nám vědět, jak jste spokojení, nebo co bychom mohli zlepšit
