• Home
• / AKTUALITY
• / Víno a vinice
• /ESCA - velké nebezpečí pro vinice

ESCA - velké nebezpečí pro vinice

Chřadnutí a odumírání révy se stále intenzivněji vyskytuje ve vinicích v České republice a způsobuje velmi významné škody. Velmi častý je výskyt ve vinicích starších než 25 let. V těchto vinicích často odumírají ročně významné počty keřů a výsadba se prakticky musí vyklučit.

Chřadnutí a odumírání révy je způsobené několika houbovými patogeny. Tato choroba se označuje také termínem ESCA. Označení ESCA prochází z latiny, protože začátkem 20. století se tato choroba objevila v jižní Itálii a projevovala se rychlým odumíráním keřů.

Jako hlavní původci chřadnutí a odumírání révy se uvádí houby Phaeomoniella chlamydospora (Pch), Phaeoacremonium aleophilum (Pal) a také Fomitiporia mediterranea (Fmed). Poškození chřadnutím a odumíráním révy, které se vyskytuje ve starých výsadbách, se označuje nejčastěji termínem ESCA, zatímco poškození v nových výsadbách se označuje jako chřadnutí mladých keřů révy, nebo také Petriho choroba révy.

Tabulka 1 zpracovaná podle Fischera (2008) ukazuje původce jednotlivých příznaků chřadnutí a odumírání keřů révy a také cesty, kterými mohou pronikat do révové rostliny.

 Tabulka 1: Původci chřadnutí a odumírání révy, možnost vstupu do rostliny a vektory (FISCHER, 2008).

Příznaky ESCA se projevují na listech, hroznech a dřevnatých částech keřů. Nejčastěji se však objevují příznaky napadení na listech. Na listech vznikají světlezelené, a později chlorotické skvrny ohraničené žilnatinou a okrajem listů. Napadená listová plocha nekrotizuje mezi listovou žilnatinou a tento příznak se označuje termínem „tygrovitost listů“, protože připomíná pruhy na srsti tygra. Později dochází k nekrotizaci napadených částí listů. Nekrotizované listy opadávají. Na bobulích je možné pozorovat příznaky ve formě malých, tmavých skvrn, které jsou uspořádané nepravidelně nebo v proužcích. V některých případech mohou být napadené i celé bobule. Příznaky na bobulích se mohou vyskytnout nezávisle na napadení na listech. Poškozené bobule se scvrkávají a usychají. Velmi významné příznaky se objevují na průřezu dřevem. Na řezu se objevují různé příznaky nekrotizace dřeva, hnědé nebo černé tečky, skvrny nebo trouchnivění dřeva.

Poškození dřeva se obvykle rozšiřuje od místa, kudy pronikla do révového keře infekce. V tomto místě je většinou poškození dřeva nejsilnější. Během vegetace jsem označil keře s vizuálními příznaky a po sklizni hroznů jsem pozoroval poškození dřeva. V tomto případě většinou poškození začínalo od vrcholu kmínku, kde byl největší podíl řezných ran. Kmínek se postupně sesazoval a bylo možné pozorovat příznaky na dřevě. Poškození dřeva se postupně snižovalo a přibližně 20 cm nad povrchem půdy jsem již narazil na zdravé dřevo, bez příznaků.

Z těchto poznatků vychází také jedna z teorií o minimalizaci chřadnutí a odumírání révy. Becker a Oberhofer (2009) v této souvislosti uvádí jako možnost ochrany zpětný řez kmínku. Jestliže se zjistí napadení ve dřevě kmínku, tak se kmínek postupně seřezává, až se případně dojde na zdravé, nenapadené dřevo. Zdravé dřevo se zpravidla nachází až těsně nad místem roubování keře. Cílem je napadené keře obnovit díky vytvoření nových kmínků z bazálních letorostů, které začnou obrůstat v jarním období. Napadené keře je třeba ve vinici označit, aby mohla při termínu zimního dřevu nastat obnova. Napadené keře se dobře poznají podle příznaků na listech, které jsou dobře patrné v pozdním létě.  Čím dříve po zjištění napadení dojde k pokusu o obnovení, tím větší je pravděpodobnost úspěchu. Výhodou okamžité obnovy napadených keřů je skutečnost, že dojde k odstranění zdroje infekce z vinice.

Klíčovým momentem omezení ESCA je zimní řez přímo ve vinici, který je nyní aktuální. Velké řezné rány na starém dřevě (tzn. dřevě 3-letém a starším) jsou proto nejnáchylnější na napadení těmito houbovými patogeny. Na základě snížené fyziologické aktivity révy vinné v zimním období zůstávají řezné rány velmi dlouho otevřené a mohou být proto snadno infikované houbovými patogeny. Nebezpečným místem vstupu houbových patogenů mohou být také velké rány po provedeném čištění kmínků nebo podlomu. Během vegetace, kdy se tyto zelené práce provádí, dochází také k intenzivnějšímu uvolňování spor houbových patogenů způsobujících chorobu ESCA. Velké řezné rány v rizikových výsadbách, tzn. tam kde je pozorovaný výskyt ESCA, by se měly bezpodmínečně po řezu ošetřit, podobně jako velké řezné rány u ovocných dřevin. Spory houbových patogenů jsou přenášené větrem a následným deštěm přichází do kontaktu s vodivými pletivy révového keře. Vysoké riziko existuje během celého zimního období, díky velkému množství řezných ran a výskytu srážek. Infekční tlak je vysoký v lokalitách, kde se vyskytuje velké množství napadených keřů a tím také zdroj infekce.

Používaným způsobem v moderním vinohradnictví je také ponechání ořezaného réví ve vinici, které pozitivně působí na udržování organické hmoty v půdě. Velmi nebezpečné je však ponechání dřeva z keřů napadených chorobou ESCA ve vinici. Keře napadené chorobou ESCA je vhodné po řezu odstranit z vinice a spálit. Zejména staré dřevo může totiž být významným zdrojem infekce.

Zdroj: Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.