Fytoplazma zlatého žloutnutí révy
Fytoplazma zlatého žloutnutí révy (Grapevine flavescence dorée phytoplasma) je považovaná za nebezpečnou chorobu révy vinné. Podle vyhlášky č. 2015/2008 Sb., o opatřeních a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů je fytoplazma zlatého žloutnutí révy uvedená v příloze č. 2: Část B-Škodlivé organismy, jejichž zavlékání a rozšiřování na území určitých chráněných zón je zakázáno, pokud se vyskytují na určitých rostlinách nebo rostlinných produktech.
Příznaky se mohou projevovat na celém révovém keři nebo na jednotlivých letorostech. Příznaky fytoplazmy zlatého žloutnutí révy nelze vždy zcela jednoznačně identifikovat. Jsou velmi podobné s příznaky stolburu a nebo i virové svinutky révy. Příznaky se začínají obvykle objevovat po kvetení révy vinné. U bílých odrůd jsou na listech nepravidelné, výrazně žluté skvrny. U modrých odrůd jsou potom tyto skvrny červené a okraje listů se často svinují směrem dolů. Napadené listy na bázi letorostů úplně usychají a předčasně opadávají. Napadené listy na vrcholu letorostu neopadávají a zůstávají na letorostu mnohem déle, než zdravé listy a to i po přechodu mrazu. Napadené letorosty nevyzrávají. Jestliže dojde k velmi rychlému rozvoji fytoplazmy, může napadat i květenství, která usychají a opadávají. Napadení hroznu způsobuje, že bobule vadnou a scvrkávají se. Dužnina je vláknitá, hustá s nepříjemnou hořkou chutí. Hrozny nejsou vhodné ke zpracování.
Riziko přenosu může představovat výsadbový materiál ze zemí s výskytem této fytoplazmy a také přímý výskyt vektora na našem území.
Vektorem fytoplazmy je křísek révový (Scaphoideus titanus). Křísek révový je veliký 5–6,5 mm, člunkovitého tvaru, rezavě hnědý, na hlavě, hrudi a křídlech se světle okrovými charakteristickými skvrnami. Pro dospělce jsou na hřbetní straně charakteristické světle skvrny ve tvaru „slziček“. Nymfy se naopak vyznačují 2 nápadnými tmavými skvrnami na konci zadečku. Jedinci kříska révového byli pozorování na rakousko-české hranici nedaleko Valtic. (http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/skodlive-organismy/krisek-revovy-prenasec-fytoplazmy.html).
Životní cyklus kříska révového probíhá na révě vinné. Z infikovaných keřů se proto může fytoplazma velmi rychle přenášet na zdravé keře. Infikované keře jsou proto stálým zdrojem infekce pro přenos vektorem. Z tohoto důvodu je třeba infikované keře odstranit z vinice. Velkou pozornost je proto třeba věnovat zdravému výsadbovému materiálu.
Jelikož se křísek révový vyskytuje po celou dobu vegetace ve vinici, je možné ochranu zaměřit především proti tomuto přenašeči. Případné ošetření insekticidy je účinné především na larvální stádium vektora.
Všechny keře s příznaky je vhodné z vinice odstranit a veškeré dřevo spálit, aby nemohlo docházet k dalšímu šíření.
Zdroj: Prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.
