Fytoplazmové žloutnutí a červenání listů révy v moravských vinicích
Fytoplazmové žloutnutí a červenání listů révy se označuje také termínem stolbur. Stolbur se po několika letech objevil opět ve větší míře v moravských vinicích. Stolbur ovlivňuje vitalitu révových keřů, snižuje výnos a zhoršuje kvalitu hroznů.
Stolbur se zařazuje mezi fytoplazmy. Fytoplazmy nemají schopnost se aktivně rozšiřovat. Jednou z možností jejich rozšiřování je přenos prostřednictví vektorů nebo rozmnožovacího materiálu. Jestliže je vektor fytoplazmy jednou infikovaný přetrvává infekce u něho během celého života vektora.
Předčasné žloutnutí listové čepele u bílých odrůd nebo červenání u modrých odrůd často začíná od listových žilek. Typické je rovněž sektorové zbarvení. Napadené listy svinují okraje směrem dolů. Skvrny na listech později nekrotizují. Celé letorosty nebo pouze jejich části v průběhu vegetace vyzrávají velmi špatně a nedřevnatí. Příznaky často začínají od vrcholu letorostů, mají namodralé nebo načervenalé zbarvení. U napadených keřů může docházet ke sprchávání nebo dokonce usychání květenství. Bobule na sprchlých květenstvích mají kyselou a hořkou chuť. V době sklizně mají hrozny nízkou cukernatost a vysoký obsah kyselin, ztrácejí odrůdově typický aromatický charakter a nejsou vhodné pro výrobu vína.
Vektorem stolburu je žilnatka vironosná – Hyalesthes obsoletus, středomořský druh, který se vyskytuje v příznivých mesoklimatických podmínkách také na severní hranici pěstování révy vinné.
Žilnatka vironosná žije především na bylinné vegetaci ve vinici nebo blízkém okolí vinic. Žilnatka klade vajíčka v červenci až srpnu a asi za 4 týdny se vyvíjí larvy. Larvy parazitují na kořenech bylinné vegetace. Zimu a jarní období přežívají v půdě až do doby letu dospělců. Let dospělců začíná obvykle začátkem června a trvá do konce července.
Základní hostitelé fytoplazmy v Evropě jsou svlačec rolní (Covnolvulus arvensis) a kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Réva vinná není zdrojem fytoplazmy. Vektor se proto pohybuje mezi révou vinnou a bylinnou vegetací. Let však nemá pravidelnost a proto je velmi obtížné zasahovat proti němu insekticidy.
Ochrana je založená především na preventivních opatřeních:
- Vhodnou možností nepřímé ochrany je eliminace hostitelských rostlin ve vinici. Není však vhodná likvidace ozelenění a ošetřování půdy systémem černého úhoru. Vhodnou strategií je naopak výsev ozeleňovacích směsí složených s travních druhů a jetelovin. Tyto směsi mohou potlačit rozvoj hostitelských rostlin ve vinici a také populaci vektora.
- Ošetřování půdy ve vinici během vegetace může zvyšovat přítomnost vektora ve vinici a infekční tlak vektora. V době zvýšené letové aktivity vektora není vhodné pracovat s půdou, tzn. provádět kosení, mulčování nebo kultivaci půdy.
- Jednou z možností doporučované redukce vektora ve vinici se silným napadením stolburem je orba v podzimním období. Vhodné je provést orbu krátce před příchodem mrazů. Vektor se dostane na povrch půdy, kde dojde k jeho zničení mrazem. Vhodná je orba do hloubky 25-30 cm, protože mnoho jedinců vektora žije v této hloubce.
- Jestliže se na keřích objevují příznaky už v roce výsadby byl již většinou infikovaný rozmnožovací materiál.
Vhodnou cestou k eliminaci stolburu je včasné zmlazení kmínků, před rozšiřováním fytoplazmy v keři. Jestliže se objeví příznaky na části keře, je vhodné tuto část keře odstranit. Zpětný řez představuje dobrou možnost zlepšení zdravotního stavu keře. Je možné uplatnit také obnovu kmínku v zimním období. Nemocné keře musí ale být během vegetace označené.
Prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.
Zpětná vazba
Chceme Vám poskytovat vždy ty nejlepší služby, dejte nám vědět, jak jste spokojení, nebo co bychom mohli zlepšit
