Fytoplazmové žloutnutí a červenání listů révy v moravských vinicích
Fytoplazmové žloutnutí a červenání listů révy se označuje také termínem stolbur. Stolbur se po několika letech objevil opět ve větší míře v moravských vinicích. Stolbur ovlivňuje vitalitu révových keřů, snižuje výnos a zhoršuje kvalitu hroznů.
Stolbur se zařazuje mezi fytoplazmy. Fytoplazmy nemají schopnost se aktivně rozšiřovat. Jednou z možností jejich rozšiřování je přenos prostřednictví vektorů nebo rozmnožovacího materiálu. Jestliže je vektor fytoplazmy jednou infikovaný přetrvává infekce u něho během celého života vektora.
Předčasné žloutnutí listové čepele u bílých odrůd nebo červenání u modrých odrůd často začíná od listových žilek. Typické je rovněž sektorové zbarvení. Napadené listy svinují okraje směrem dolů. Skvrny na listech později nekrotizují. Celé letorosty nebo pouze jejich části v průběhu vegetace vyzrávají velmi špatně a nedřevnatí. Příznaky často začínají od vrcholu letorostů, mají namodralé nebo načervenalé zbarvení. U napadených keřů může docházet ke sprchávání nebo dokonce usychání květenství. Bobule na sprchlých květenstvích mají kyselou a hořkou chuť. V době sklizně mají hrozny nízkou cukernatost a vysoký obsah kyselin, ztrácejí odrůdově typický aromatický charakter a nejsou vhodné pro výrobu vína.
Vektorem stolburu je žilnatka vironosná – Hyalesthes obsoletus, středomořský druh, který se vyskytuje v příznivých mesoklimatických podmínkách také na severní hranici pěstování révy vinné.
Žilnatka vironosná žije především na bylinné vegetaci ve vinici nebo blízkém okolí vinic. Žilnatka klade vajíčka v červenci až srpnu a asi za 4 týdny se vyvíjí larvy. Larvy parazitují na kořenech bylinné vegetace. Zimu a jarní období přežívají v půdě až do doby letu dospělců. Let dospělců začíná obvykle začátkem června a trvá do konce července.
Základní hostitelé fytoplazmy v Evropě jsou svlačec rolní (Covnolvulus arvensis) a kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Réva vinná není zdrojem fytoplazmy. Vektor se proto pohybuje mezi révou vinnou a bylinnou vegetací. Let však nemá pravidelnost a proto je velmi obtížné zasahovat proti němu insekticidy.
Ochrana je založená především na preventivních opatřeních:
- Vhodnou možností nepřímé ochrany je eliminace hostitelských rostlin ve vinici. Není však vhodná likvidace ozelenění a ošetřování půdy systémem černého úhoru. Vhodnou strategií je naopak výsev ozeleňovacích směsí složených s travních druhů a jetelovin. Tyto směsi mohou potlačit rozvoj hostitelských rostlin ve vinici a také populaci vektora.
- Ošetřování půdy ve vinici během vegetace může zvyšovat přítomnost vektora ve vinici a infekční tlak vektora. V době zvýšené letové aktivity vektora není vhodné pracovat s půdou, tzn. provádět kosení, mulčování nebo kultivaci půdy.
- Jednou z možností doporučované redukce vektora ve vinici se silným napadením stolburem je orba v podzimním období. Vhodné je provést orbu krátce před příchodem mrazů. Vektor se dostane na povrch půdy, kde dojde k jeho zničení mrazem. Vhodná je orba do hloubky 25-30 cm, protože mnoho jedinců vektora žije v této hloubce.
- Jestliže se na keřích objevují příznaky už v roce výsadby byl již většinou infikovaný rozmnožovací materiál.
Vhodnou cestou k eliminaci stolburu je včasné zmlazení kmínků, před rozšiřováním fytoplazmy v keři. Jestliže se objeví příznaky na části keře, je vhodné tuto část keře odstranit. Zpětný řez představuje dobrou možnost zlepšení zdravotního stavu keře. Je možné uplatnit také obnovu kmínku v zimním období. Nemocné keře musí ale být během vegetace označené.
Prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.
