JAK ZMÍRNIT DOPAD JARNÍCH MRAZŮ PRO RÉVU VINNOU?
Jarní mrazíky patří k obávaným škodlivým činitelům pěstování révy vinné a mohou značně ohrozit výnosy. Vyskytují se pravidelně a letošní rok nebyl výjimkou. Pravidelnost, míra výskytu a jejich dopad na pěstování révy vinné je součástí řady výzkumů, které se vzájemně překrývají. Z pohledu udržení celoroční kvality pěstování je důležité použití preventivních postřiků. Na trhu totiž zatím žádný zázračný přípravek, který by pomohl odumřelá (zmrzlá) pletiva rostlin „oživit“, neexistuje. V současné době mohou vinaři prakticky postupovat jen tak, že pomohou rostlině toto období překonat a posílí její obranyschopnost.
V současné době existuje řada rostlinných regulátorů a podpůrných látek, které révě vinné pomáhají s vnějším stresem. Mrazy mohou nečekaně zasáhnout i v období září až října a rostliny mohou být do tohoto druhu stresu vystaveny i v průběhu dozrávání. Zde hrozí riziko špatného vyzrávání dřeva. Součástí prevence a důležitým faktorem z pohledu odolnosti rostlin vůči těmto abiotickým faktorům hraje i dostatečná a přesná výživa, která představuje důležitý faktor v ochraně proti chorobám (AGRIOS, 2005), ovlivňuje rezistenci (GRAHAM a WEBB, 1991), fyziologické a biochemické děje a celistvost buněčných stěn a membrán.
Jak často se mrazíky vyskytují?
Z dlouhodobého hlediska připadá datum nástupu jarních mrazíků na 22. duben s tím, že v polovině let se poslední mrazový den vyskytne již před tímto datem. Pouze každý desátý rok se mrazíky vyskytnou až po 5. květnu. Tato statistika by měla vinařům pomoci s určením termínů preventivních postřiků. Za kritické období lze považovat období od poloviny dubna, výjimečně až do začátku června.
Jak se poškození projevuje?
Poškození vinice mrazem nemusí být hned patrné, symptomy bývají často viditelné až po více dnech. Zpočátku dochází k postižení nejmladších vyrůstajících letorostů, které začnou vodnatět, hnědnou a později usychají. Jakmile rostliny ztratí svou zdravě zelenou barvu, bývá již obvykle pozdě. Na starších listech bývají symptomy viditelné později. Nejrizikovější k jarním mrazům bývají spodní části vinice, resp. mrazové kotliny, kam klesá chladnější vzduch nejdříve a často zde dochází k nejhoršímu. Nepřímo lze vinice před mrazy chránit i zadýmováním, rosením nebo vhodným výběrem lokality pěstování před výsadbou. Často používané rosení vodou je otazníkem. Rostliny totiž v noci povrchem listu respirují a vzniklá ledová krusta na jejich povrchu může tento proces negativně ovlivnit.
Důležitá je prevence
Jelikož se nedá akutně proti jarním mrazům účinně bránit pomocí vše-zachraňujícího postřiku, je nutné v kritických obdobích neustále hlídat venkovní teplotu. Pokud v době, kdy už jsou letorosty vyrašené, klesají teploty pod -1 °C a neočekává se v tomto směru zlepšení, je nutné na to okamžitě reagovat. Již teplota kolem 4 °C je kritická z pohledu tvorby mrazíků. V době cca 2 dny před očekávanými mrazy je vhodné provést preventivní postřiky (měďnaté přípravky, stimulanty, huminové látky, fytohormony).
Co dělat, když už je pozdě?
Pokud je již vinice mrazem poškozená, je nutné odstranit suché letorosty a prakticky provést nucený podlom (suché letorosty však stříhejte, neodlamujte je). Není vyloučeno, že se keře v průběhu vegetace plně revitalizují a objeví se nové letorosty s květenstvím (výnosy mohou být v případě příznivých podmínek až 70 % oproti těm původně předpokládaným před poškozením). Vše závisí na více faktorech a přírodní zákonitosti prostě neovlivníme. Pokud na keři nezbyde letorost žádný, dá se v rámci obrůstání keře (kmínky, nové přírůstky u prvního dvojdrátí) ponechat plodný tažeň pro příští rok. Pokud se v příštím ročníku opět nevyskytnou jarní mrazy, lze na tomto tažni očekávat poměrně vysoký výnos. Jakmile se oteplí, doporučujeme aplikaci stimulantů či výživy k co nejkvalitnější regeneraci keřů.
Co jsou růstové regulátory?
Jedná se o podpůrné látky, které rostlinám pomáhají překonat stresové období, ovlivňují kvalitu asimilace živin, posilují obranyschopnost. Regulátory se vyskytují jako přírodní (obsažené například v mořských řasách) nebo syntetické. V současné době jsou tyto regulátory růstu velmi důležitým intenzifikačním faktorem v rostlinné výrobě, zejména u polních plodin. Je jen otázka času, kdy se výzkum začne více soustředit i směrem k ovocným dřevinám.
Vhodné preventivní přípravky
Z japonských laboratoří pochází stimulátor ATONIK (na objednání), který je vhodný pro překonání stresových období (mrazy, extrémní sucha). Porost se po stresu lépe zotavuje. V minulosti bylo použití tohoto přípravku plodinově omezeno, nyní však dochází k výraznému nárůstu jeho oblíbenosti i mezi vinaři. Lze jej použít v různých kulturách a rozličných fázích vegetace, kombinace je možná se všemi registrovanými herbicidy, insekticidy, fungicidy a listovými hnojivy. Pro révu vinnou je doporučená dávka 0,6 l / 300 - 1000 l vody / 1 ha (před květem a dále v intervalu 14 dní). CHAMPION kromě fungicidního účinku pomáhá odstranit bakterie, které tvoří kondenzační jádra a umožňují rychlejší zmrznutí vody a tvorbu ledových krystalů na listech. Aplikace v množství 5 kg/ha. Vhodným řešením jsou také hnojiva s biostimulačním účinkem ALGA600 (vhodné pro ekologické pěstování) ALGA300++K. Díky přírodním fytohormonům z hnědé mořské řasy dochází k antistresovému a regeneračnímu účinku, stimulaci a pomoci při překonávání stresů. Díky vyššímu obsahu draslíku dochází navíc k podpoře kvetení, růstu kořenů, ale i nadzemní části révy vinné, sílí vybarvenost plodů a roste jejich výsledná cukernatost. Přípravky se používají postřikem na list v koncentraci ALGA 600 0,3-0,5 kg/ha a ALGA300++high K 0,7-1 l/ha. HUMASTAR je vysoce koncentrovaný vodný roztok huminových kyselin (40 %) pocházejících z ruského Leonarditu, což představuje nejbohatší přírodní zdroj huminových látek na světě. HUMASTAR obsahuje i řadu živin důležitých pro révu vinnou, je zcela přírodní, tudíž nezatěžuje okolní ekosystém. Dávka je 0,3-0,5 l/ha.
Zpětná vazba
Chceme Vám poskytovat vždy ty nejlepší služby, dejte nám vědět, jak jste spokojení, nebo co bychom mohli zlepšit
