Jaký může být další rozvoj plísně révy
Jaký může být další rozvoj plísně révy
V případě plísně révy platí, že čím účinněji se zasáhne proti primární infekci, tím lépe se podaří omezit rozvoj sekundárních infekcí. Právě sekundární infekce představují největší riziko pro vinice. Houba se množí nepohlavním způsobem a velmi rychle. Může potom docházet k výraznému napadení listů, květenství a případně hroznů.
Poté co se zoospory dostanou na ovlhčené listy, dochází během 5-10 dnů k začátku infekce, tvorbě sporangioforů a sporangií, a vytváří se hustý, bílý povlak houby na spodní straně olejových skvrn. Sporangia jsou dále přenášená větrem a nepohlavně vytvářené zoospory slouží jako sekundární inokulum. Sporulace houby Plasmopara viticola probíhá v noci, protože houba využívá v tomto období vysoké relativní vlhkosti vzduchu.
Podmínky pro vznik sekundárních infekcí je možné formulovat následujícím způsobem:
- nejméně 3 hodiny vlhka v noci jsou využitelným ukazatelem pro sporulaci houby.
- jakmile začne sporulace, jsou sporangia produkovaná ve vysoké míře po první 4 dny a potom se sporulace zastavuje.
- celková produkce sporangií se zvyšuje s vlhkostí během období sporulace.
- sporangia se uvolňují v širokém rozmezí podmínek počasí a také v suchých obdobích.
Sporulaci houby Plasmopara viticola inhibuje světlo, proto dochází k infekci v noci. Vysoká vzdušná vlhkost, která se většinou vyskytuje v noci, vytváří vhodné podmínky pro infekci. Teploty mezi 10-30°C jsou potom vhodné pro sporulaci. Při příznivých teplotách mezi 22-26°C je inkubační doba krátká a trvá asi 3-4 dny. Při nízkých teplotách je výrazně delší. Během období sucha nedochází k infekci rostlinných pletiv prostřednictvím plísně révy.
Důležitým krokem je proto sledování výskytu primárních příznaků ve vinici a pravidelné sledování klimatických parametrů. Pro infekci je důležité ovlhčení rostlinných pletiv a délka ovlhčení. Jako nepřímá ochrana, proto mají význam především zelené práce, které umožní rychle a dobře upevnit letorosty do drátěnky a zároveň provzdušnit zónu hroznů.
V nadstavbovém managementu IP je vhodné využívat k ochraně především systémové fungicidy, které umožní chránit i nové přírůstky. V ekologické ochraně je vhodné využívat nepřímou ochranu v kombinaci s přípravky využitelnými v ekologickém vinohradnictví. Velmi důležité je využívat tyto přípravky již na před začátkem nebo na počátku infekce, protože tyto přípravky mají schopnost stimulovat přirozené obranné reakce révy.
Z pohledu rozvoje plísně révy jsou velmi rizikové večerní srážky nebo delší bouřky. V takových podmínkách dochází k delšímu ovlhčení listů, zároveň při optimálních teplotách, což jsou velmi příznivé podmínky pro rozvoj plísně révy.
Zdroj: Prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.
