Křísek révový – poprvé zaznamenán v ČR
Řada vinařů si v letošním roce všimla velmi silného infekčního tlaku chorob, ať už se jednalo o plíseň révovou či novodobé „strašáky“ ESCA a fytoplazmu zlatého žloutnutí révy. Protože proti peronospoře existuje řada účinných přípravků včetně strategie ochrany, představují především poslední dvě zmíněné choroby velmi závažný problém do budoucna. Zde jsou ochranná opatření velmi omezená, z určitého pohledu nepopulární a ne stoprocentně účinná.
„Fytoplazma, kam se podíváš“, zhruba tak by se dal charakterizovat letošní rok na vinicích, zejména ve Velkopavlovické pěstitelské podoblasti.
Vůbec první výskyty fytoplazmového žloutnutí a červenání listů révy byly v České republice v letošním roce sledovány v období, kdy byly bobule velikosti hrachu a to ve Starovicích (4. 7.) a Němčičkách (11. 7.). Nejvýznamnější přenašeč fytoplazmy zlatého žloutnutí révy (Grapevine flavescence dorée fytoplasma), křísek révový (Scaphoideus titanus), byl přitom poprvé detekován ve Valticích (21. 7.). Další výskyty tohoto invazního škůdce byly zaznamenány a už i laboratorně ověřeny v Domaníně (9. 8.). V první dekádě září, kdy se réva nacházela ve fázi zaměkání bobulí, byly zjištěny další výskyty tohoto škůdce v katastru Moravská Nová Ves nebo v Němčičkách.
Příznaky napadení fytoplazmou lze nejlépe rozpoznat v období srpna až září. Ve vinicích bylo možné nezřídka pozorovat nápadně intenzivně zabarvené listy, u bílých odrůd žlutozelené, u modrých odrůd červené až červenofialové. Tato změna barvy se týká buď celého keře, nebo jen jeho určité části. Zpravidla dochází ke svinování a tzv. zkřehčení listů. Další negativa lze pozorovat z pohledu vyzrávání letorostů, které je nerovnoměrné a nedostatečné. Hrozny se nevyvíjejí, předčasně vadnou nebo zasychají. Přechod ze zelené barvy listů modrých odrůd do červené až purpurové lze často zaměnit s běžným procesem ztráty pigmentace na podzim, kdy se v listech začínají hromadit antokyany. Příznaky stolburu a této přirozené ztráty pigmentů se mírně liší a lze je nejpozději do začátku října rozpoznat.
Jakmile se fytoplazma na vinici vyskytne, je nutné co nejdříve napadenou část révy odstranit a zlikvidovat. V případě, že se choroba projeví na celém keři, je lepší odstranit celý keř a spálit jej. K minimalizaci výskytu přenašečů je také vhodná likvidace plevelných rostlin (svlačec, kopřiva), které vytvářejí příznivé podmínky pro vegetující křísky.
Odrůdy révy vinné jsou vůči fytoplazmě různě citlivé, mezi nejcitlivější patří Chardonnay, Cabernet Sauvignon, Frankovka, Ryzlink rýnský, Rulandské modré, Sauvignon blanc nebo Sémillon.
V průběhu roku jsme řadě zákazníků pomohli identifikovat tuto chorobu přímo na jejich vinicích a intenzivně jsme také hledali přípravek, který by dalšímu šíření zabránil. V současné době neexistuje žádný pesticid, který by působil proti vektoru přenosu a byl by použitelný i v integrované produkci révy vinné. Není však třeba ztrácet optimismus. Neustále pátráme po účinných řešeních a i nadále budeme v tomto směru činní. Snad vám již v příštím roce pomůžeme tlak fytoplazmy minimalizovat…
Zpětná vazba
Chceme Vám poskytovat vždy ty nejlepší služby, dejte nám vědět, jak jste spokojení, nebo co bychom mohli zlepšit
