Kvetení révy vinné
Ve vinicích již postupně začíná kvetení révy vinné. Pro kvalitní odkvět révy vinné má velmi velký význam počasí. Významný vliv počasí na kvetení révy se ukázal prakticky ve všech ročnících od roku 2010.
Optimální teploty pro kvetení révy vinné se pohybují v rozmezí 20–30 °C. K nejintenzivnějšímu kvetení dochází při teplotách vzduchu 25–35 °C. Rychlé zvýšení teploty a pokles relativní vzdušné vlhkosti v ranních hodinách zkracuje dobu kvetení. V období kvetení se květy otevírají většinou mezi 5.-7. hodinou ranní a doba hlavního rozkvětu nastává mezi 7.–12. hodinou. Negativní vliv na kvetení révy vinné má deštivé počasí. Nemusí totiž dojít k úplnému oddělení čepičky, která zůstává přichycena na vrcholu květu a často zde vzniká infekce šedé hniloby révy (Botrytis cinerea). Vytrvalý déšť a teploty pod 15 °C způsobují smývání pylu, zhoršují otevírání květů a tím také opylení a oplození. Pro dobré opylení a oplození je potřeba také přítomnost cukerného roztoku na blizně. Při extremním suchu nebo větrném počasí blizna osychá a zhoršuje se opylení. Pylová zrna bývají životaschopná přibližně 2–3 dny.
V několika posledních ročnících se během kvetení střídalo chladné, deštivé počasí s teplými dny. Kvetení jedné odrůdy proto někdy trvalo i 14 a více dnů. Doba odkvětu jedné odrůd je běžně 6-12 dnů, právě v závislosti na průběhu počasí. Mezi jednotlivými odrůdami je také možné pozorovat rozdíl v začátku kvetení. Tento rozdíl mezi běžně pěstovanými odrůdami představuje asi 10 dnů.
Květenství se skládá průměrně ze 100–300 květů, ale pouze 20–50 % z nich se vyvine do bobulí. Větší květenství rozkvétají dříve než menší. Nástup kvetení je u nich pomalejší, fáze plného květu rychlá a krátká a dokvétání opět pomalejší. Květenství položená níže na letorostu rozkvétají nejdříve. Větší květy, obvykle na vrcholu květenství, rozkvétají dříve než menší květy. Kvetení révy vinné závisí také na topografii vinice a půdních podmínkách. Vinice na záhřevných půdách obvykle rozkvétají mezi prvními, stejně tak jako vinice na jižních svazích.
Výživa révy vinné působí na odkvět a násadu plodů. Kvetení usměrňuje zejména zinek (Zn), bór (B), molybden (Mo) a dusík (N). Nedostatek zinku ovlivňuje nasazování a vývoj bobule. Hrozny z keřů s nedostatkem zinku mají malé bobule a méně semen, některé bobule zůstávají zelené, tvrdé a nedozrávají. Molybden přímo ovlivňuje generativní vývoj – růst pylové láčky, pronikání do vajíčka a oplození.
Také ošetřování vinice a zelené práce mají účinek na kvetení. Bujný růst révy vinné zhoršuje oplození květů. Osečkování letorostů před kvetením proto zlepšuje odkvět a vede k vyššímu nasazování bobulí a výnosu hroznů. Naopak odlistění zóny hroznů před kvetením nebo během kvetení zhoršuje opylení, jelikož hlavním zdrojem asimilátů jsou listy, a způsobuje sprchávání květenství.
Většina odrůd révy vinné má oboupohlavný květ. Mezi stolními odrůdami je však možné najít odrůdy pouze se samičím (ženským) květem. Takovou odrůdou je například Talisman. V blízkosti této odrůdy je proto vhodné vysadit odrůdu kvetoucí přibližně ve stejnou dobu, aby mohlo dojít k dobrému opylení.
Často se také říká, že květ révy vinné „nevoní“. Není to však pravda. Když se během kvetení rozemnou mezi prsty rozkvetlé květy zjistí se, že výrazně voní. U Isabelly je vůně jahodová, u muškátů jsou muškátové vůně i v květech a u mnoho stolních odrůd jsou dominantní rozkvetlé růže nebo banány. Z květů révy vinné se vyrábí také destilát.
Zdroj: Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.
