Možnosti ovlivnění rozvoje padlí révy
Dominantním přezimujícím stádiem padlí révy v podmínkách České republiky jsou propagule v zimních očkách. K šíření padlí révy může docházet při teplotách 6-33°C. Optimální jsou teploty mezi 21-30°C. Také vysoká vzdušná vlhkost pozitivně působí na rozvoj patogenu. Nové poznatky ukazují, že padlí révy se může ideálně šířit v rozmezí 40-80%, přičemž za optimum je možné považovat vzdušnou vlhkost okolo 70%.
Teplota je jedním z hlavních klimatických faktorů, které ovlivňují rozvoj padlí révy. Padlí révy se stále lépe adaptuje na teplotní podmínky. Za dlouhodobě považovanou tezi je, že původce padlí révy zastavuje růst v teplotách vyšších než 32,2°C a začíná odumírat při teplotách okolo 35,0°C, v závislosti na délce trvání těchto teplot. Naproti tomu nejlepší teplotní podmínky pro rozvoj padlí révy jsou okolo 26,7°C. Během dnů s touto optimální teplotou mají zastíněné listy a hrozny stejnou teplotu jako je aktuální teplota vzduchu a představují proto optimální podmínky pro rozvoj padlí révy. Naproti tomu listy a hrozny exponované ke slunci jsou již často v teplotním rozmezí, které zastavuje růst houby. Osluněné hrozny a listy mohou mít teplotu o 5-15°C vyšší než je aktuální teplota vzduchu.
Pokrok ve vinohradnickém výzkumu je však vidět na výsledcích, které publikovali v roce 2013 vědci z UC Davis v USA. Jejich výzkumy vnesli další nové poznatky ke vztahu padlí révy, teplota a UV záření. Vliv vysokých teplot závisí také na délce trvání vysokých teplot. Jestliže je exponovanost k vysokým teplotám příliš krátká, může stále docházet k růstu kolonií a klíčení spor. Teploty, které mohou výrazně negativně ovlivňovat vývoj houby, začínají až při teplotách 36-38°C. Zvyšující teplota a trvání této teploty významně snižují tvorbu spor. Nejnovější studie ukazují, že při teplotě 38°C po dobu 8 hodin dochází k velmi výraznému omezení až zastavení klíčení spor (PEDUTO aj., 2013).
Také chladné noci (teplota pod 4,4°C) mohou významně omezovat vývoj padlí révy. Po přibližně 2 hodinách s teplotou okolo 2,2°C jsou existující kolonie padlí zničené a nové kolonie se vyvíjí velmi pomalu a v omezeném množství. Nízké teploty před kvetením révy vinné mohou výrazně omezovat produkci nových spor. Může tím docházet k přirozenému snížení napadení padlím v aktuální vegetaci. K omezení vývoje padlí révy dochází také při teplotách nižších než 15,6°C.
Rozvoj padlí révy ovlivňuje také UV-záření. UV-záření může poškozovat buněčné struktury živých organismů. Listy dobře exponované ke slunci a zlepšené mikroklima v zóně hroznů, díky prosvětlení zóny hroznů (např. vylamování zálistků), vytváří nepříznivé podmínky pro rozvoj padlí révy, díky zvýšenému UV záření a teplotě. Teplota a UV záření jsou patrně zodpovědné za inhibiční vliv slunečního záření na původce padlí révy. Zahřívání osluněných listů a bobulí vede k potlačení nebo odumření kolonií původce padlí révy, zatímco kolonie v zastíněných a chladnějších podmínkách se mohou dobře rozvíjet.
Kombinace teploty a UV záření jsou patrně zodpovědné za inhibiční vliv na původce padlí révy. Zahřívání osluněných listů a bobulí vede k potlačení nebo odumření kolonií původce padlí révy, zatímco kolonie v zastíněných a chladnějších podmínkách se mohou dobře rozvíjet.
Další možností ochrany proti padlí révy je využití poznatků o ontogenetické rezistenci rostlin. Ontogenetická rezistence nevede k imunitě, ale úroveň rezistence, která se vyvíjí během stárnutí rostliny nebo rostlinného pletiva může významně ovlivňovat závažnost choroby a může dokonce umožnit rostlině, že se vyhne infekci.
Napadení padlím révy se může objevovat již na začátku vegetačního období a vyšší četnost napadení se projevuje více na hroznech, než na listech. Kolonie padlí révy na nově vytvořených listech mladých letorostů poskytují zdroj inokula pro pozdější infekce na hroznech (GADOURY aj., 2001). Ontogenetická rezistence k padlí révy byla silně vyjádřena přibližně 3-4 týdny po kvetení a postup choroby, měřený jako procento viditelně kolonizovaného povrchu bobule klesá. Na druhé straně, bobule inokulované v tuto dobu nebyly bez příznaků choroby v době sklizně, ale byly na nich vytvořené rozptýlené a makroskopicky neviditelné kolonie padlí révy (GADOURY aj., 2003).
Z uvedených skutečností jasně vychází skutečnost, že s postupujícím vývoje bobulí klesá jejich citlivost k významným infekcím padlí révy. Jestliže však jsou již bobule napadené, může docházet k rozvoji padlí i v pozdějších stádiích vývoje bobulí. Ontogenetická rezistence se projevuje především k nové infekci. Tento poznatek je možné velmi dobře uplatnit v praktické ochraně révy vinné proti padlí révy. Ve fázi nízké ontogenetické rezistence a počátcích vývoje bobule je třeba věnovat padlí révy velkou pozornost.
Všechny tyto poznatky je možné velmi efektivně využívat při přímé i nepřímé ochraně révy vinné.
Zdroj: Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.
Zpětná vazba
Chceme Vám poskytovat vždy ty nejlepší služby, dejte nám vědět, jak jste spokojení, nebo co bychom mohli zlepšit
