Může termín zimního řezu ovlivnit rašení révy?
Slzení révy vinné naznačuje přechod révy ze stádia zimního klidu do stádia aktivního růstu. Začátek slzení je spojený s ohříváním půdy a počátkem metabolické aktivity kořenového systému. Slzení je pravděpodobně způsobené kořenovým vztlakem. Dochází současně k remobilizaci zásobních látek, které jsou uložené v kořenovém systému.
Míza je bohatá na minerální látky, které může réva vinná využívat ke svému růstu. Míza obsahuje přibližně 25-75 g dusíku na keř, z čehož je polovina uložená v kořenovém systému, 2,5-4,5 g fosforu na keř, 10-25 g draslíku na keř, 4-8 g hořčíku na keř a 25.40 g vápníku na keř.
Nedílnou součástí zásobních látek jsou také cukry a aminokyseliny. Díky oteplování půdy dochází k přeměně škrobu na cukry. Cukry (nejčastěji glukóza a fruktóza) a aminokyseliny se pohybují vodivými pletivy do nadzemních částí keře a slouží jako živiny pro růst a vývoj révy vinné.
Růst letorostů a kořenů na začátku vegetace je závislý právě na těchto zásobních látkách. Tyto zásobní látky dosahují minimálních hodnot okolo fenofáze kvetení. Je proto zřetelné, že představují hlavní zdroj živin pro révu vinnou, v období mezi rašením a kvetením. Zásoby dusíku jsou velmi důležité pro nový růst révy vinné na jaře. Rychlý růst a vývoj listové plochy keře totiž podporuje také růst kořenů.
Pozdní zimní řez může způsobit oddálení začátku rašení. Tohoto poznatku se často využívá v polohách s pravidelným výskytem jarních mrazíků. Za tímto účelem je vhodný řez až 7-14 dnů před začátkem rašení. Při takto pozdním řezu dochází k intenzivnímu slzení. Díky ohřáté a vlhké půdě může během slzení vytékat z řezných ran vysoký objem mízy. Během slzení se může uvolňovat 0,1-1,0 l mízy denně.
K ukládání zásobních látek na další vegetaci v kořenech a starém dřevě dochází během zrání listů. Tento proces probíhá jestliže je funkční listová plocha a končí přibližně 2 týdny po opadu listů. Udržování zdravé a dostatečně velké listové plochy je proto důležité nejenom z důvodu zrání hroznů, ale také tvorby zásobních látek.
.
Zdroj: Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.
