NÁROČNOST VYBRANÝCH ODRŮD RÉVY VINNÉ NA ŽIVINY V PRŮBĚHU KVETENÍ
V letech 2015 a 2016 proběhlo sledování obsahu asimilovaných živin v sušině listů v rámci vybraných odrůd révy vinné. Vzorkování probíhalo ve fázi kvetení révy. U vybraných kultivarů jsme mapovali úrovně obsahů živin dusíku, fosforu, draslíku, hořčíku, vápníku a železa a tedy jejich schopnost hospodařit s živinami a náročnost na výživu. V roce 2015 jsme se zabývali také otázkou dostatečného zásobení keřů révy sírou. Do výzkumu byly zahrnuty bílé odrůdy Tramín červený, Ryzlink rýnský, Rulandské šedé a modré odrůdy Rulandské modré, Frankovka, Zweigeltrebe. Vzorky pocházely ze dvou rozdílných podoblastí ČR, a to Velkopavlovické a Mikulovské.
OBECNÉ ZHODNOCENÍ ÚROVNĚ ŽIVIN V LETECH 2015-2016
Srovnáním jednotlivých ročníků napříč všemi odrůdami (graf 1) bylo zjištěno, že extrémně suchý ročník 2015 se negativně dotkl především čerpání hůře dostupných živin hořčíku a vápníku, které jsou antagonisty obecně velmi dobře přijímanému draslíku. Extrémní sucho v roce 2015 však pozitivně ovlivnilo příjem fosforu a draslíku, což jsou prvky výrazně ovlivňující především generativní orgány révy vinné. Dostatek draslíku pozitivně působí na cukernatost hroznů a vyzrávání dřeva. V listech révy se nachází síra v roce 2015 vždy na spodních úrovních nebo přímo v deficitu. V roce 2016, kdy jsou vláhové poměry v půdě obecně mnohem lepší, dochází k lepšímu příjmu dusíku, hořčíku a zlepšuje se také přijatelnost vápníku. Příjem železa je přitom v průběhu obou ročníků v době kvetení srovnatelný (vždy v mezích optima či na jejich spodní úrovni), zásadní rozdíly zjištěny nebyly. Je možné si všimnout, že v obou ročnících se v listech v období kvetení vyskytují vždy nadbytky dusíku a fosforu a nedostatky hořčíku a vápníku. Tyto prvky bude zřejmě nutné do budoucna řešit pomocí listové výživy a zvažovat tak určité změny v pohledu na výživu révy vinné. Dostatek vápníku podporuje buněčný turgor a jeho deficit tak může být dáván do možné souvislosti se silnějším výskytem šedé hniloby hroznů v době zaměkání a zrání hroznů.
ZHODNOCENÍ ÚROVNĚ OBSAHU ŽIVIN MEZI VYBRANÝMI ODRŮDAMI
V letech 2015 a 2016 byly zjištěny celkově nejvyšší obsahy makro živin (dusík, fosfor, draslík) mezi bílými odrůdami (5,13 %) než mezi modrými (4,94 %). Bílé odrůdy jsou v období kvetení náročnější obecně více na dusík, fosfor, draslík a síru, modré pak na hořčík, vápník a železo. Z pohledu jednotlivých živin mezi bílými odrůdami se z hodnoceného celku jeví jako nejvíce náročná odrůda Rulandské šedé, z modrých je to Zweigeltrebe. Nejméně náročnou odrůdou z pohledu výživy by měla představovat odrůda Tramín červený. Nejvyšší obsah dusíku byl stanoven v případě odrůd RR a RŠ (3,46 %), nejnižší u odrůdy ZW (3,18 %). V případě fosforu byly nejvyšší koncentrace zjištěny u odrůdy RŠ (0,42 %), nejmenší množství pak u FR (0,25 %). Draslík byl v nejvyšší míře přítomen u odrůdy RR (1,47 %), v nejnižším množství u TČ (0,25 %). Největší nároky na hořčík vykazovala ZW (0,32 %), nejnižší TČ (0,28 %). Vápník byl nejvyšší u FR (2,16 %), nejnižší u TČ (1,66 %). Obsah síry v keřích révy vinné byl v roce 2015 zjištěn nejvyšší u RŠ a ZW (obě 0,33 %), nejméně síry obsahovala sušina listů u RM (0,16 %).
Po dvouletém pozorování lze konstatovat, že obecně nejvyšší nároky na výživu vykazuje z bílých odrůd zejména Rulandské šedé (nejvíce dusíku, fosforu i síry), dále Ryzlink rýnský (nejvíce dusíku a draslíku). Z modrých odrůd je nejnáročnější Frankovka (nejvíce vápníku a železa) a Zweigeltrebe (nejvíce hořčíku a síry). Zhodnocení úrovně obsahů jednotlivých živin lze vyčíst z grafů 2 a 3.
Z výsledků dvouletého výzkumu je evidentní, že rozdíly v nárocích na výživu jsou dány nejen lokalitou, typem půdy, ročníkem, podnoží, ale jedná se také o vliv a dispozice samotných odrůd. Veškerý hodnocený soubor odrůd byl naroubován na totožnou podnož SO4. Do budoucna bude nutné začít více uvažovat o aplikaci hůře přijímaných živin jako vápníku či hořčíku, pozornost bude vyžadována také v případě síry.
Zpětná vazba
Chceme Vám poskytovat vždy ty nejlepší služby, dejte nám vědět, jak jste spokojení, nebo co bychom mohli zlepšit
