Nová invazní octomilka v ČR

   Rod Drosophila obecně čítá až 1 500 druhů octomilek, Drosophila suzukii je jednou z nich. Nejedná se však o typickou octomilku, jakou všichni vinaři znají. Na rozdíl od našich tuzemských octomilek napadá zdravé a dozrávající plody a působí tak jako další nebezpečný prekurzor výskytu hnilob hroznů. Ohroženy jsou především hrozny modrých odrůd a odrůdy s tenkou slupkou bobulí.

   V posledních letech se z jihovýchodní Asie D. suzukii invazním způsobem velice rychle šíří po celém světě do nových oblastí a zde působí závažné škody. V Itálii byl v roce 2009 zjištěn výskyt na drobném ovoci v regionu Trentino-Alto Adige, v roce 2010 v Toskánsku, dále ve Španělsku a Francii (Alpes-Maritimes). Podle údajů o dosavadním rozšíření škůdce jsou podmínky střední Evropy včetně ČR pro jeho usídlení vhodné. Ve Francii v Alpách byla D. suzukii nalezena v nadmořské výšce přes 1 500 m, což znamená, že druh může snadno překonávat při šíření horské masivy. V ČR byl výskyt tohoto škůdce poprvé potvrzen v roce 2014 na plodech ovocných dřevin. V loňském roce byl výskyt škůdce zjištěn na více lokalitách a to i v Moravských vinařských oblastech. Další rozvoj na okolních lokalitách je do budoucna vysoce pravděpodobný.  

 

Drosophila suzukii.

 

   D. suzukii je drobná muška (5–6,5 mm) s jasně červenýma očima a ochlupacenou hlavou a hrudí. Samičky kladou až 300 vajíček ročně do měkkých plodů ovocných dřevin a bobulí révy a larvy dorůstající až 3,5 mm se poté živí dužninou plodů. Škůdce má rychlý vývoj, v ČR se předpokládá 3–5 generací. Optimální pro jeho vývoj jsou vyšší teploty (20–25 °C) a vyšší relativní vzdušná vlhkost. Octomilka může mít ročně až 15 generací (v Japonsku má až 13 generací ročně, v Kalifornii se udává 3–10 generací). Vývoj jedné generace při optimální teplotě 25 °C přitom trvá okolo 10 dnů. Dospělci škůdce přezimují. Jak tento samozvaný nepřítel krásných zdravých hroznů a kvalitních vín umí úřadovat na vinici, můžete shlédnout zde:  https://www.youtube.com/watch?v=jmfWlVuB88Q.

 

 

 

 

Plod třešně s patrnými místy vpichu po nakladení vajíček octomilkou Drosophila suzukii

 

   Poškození plodu bezprostředně po napadení není výrazné, výskyt škůdce je často odhalen až během sklizně. Po napadení jsou na plodech drobné vpichy a otlaky, v jejichž okolí se pak plod rychle kazí a postupně se snižuje celková kvalita hroznů. Destrukci plodů dokonají sekundární houbové a bakteriální infekce.

 

   K doporučeným preventivním opatřením a opatřením ke snižování populační hustoty škůdce patří odstraňování zbytků plodů po sklizni a důsledná likvidace veškerého poškozeného ovoce. Lze také použít lapače octomilek, které však nemusí být stoprocentně účinné. V zemích s výskytem škůdce se již provádí insekticidní ochrana proti dospělcům. Přípravky tedy existují, v českém registru přípravků na ochranu rostlin však žádný přípravek přímo proti D. suzukii registrován není. Ochrana proti larvám uvnitř plodů není žádná.

 

   Monitorování výskytu dospělců D. suzukii se provádí jejich odchytem do lapáků s návnadou. Vhodné jsou např. plastové nádoby s dobře těsnícím víčkem o objemu se čtyřmi otvory po stranách o průměru 5 mm. Jako návnada se používá např. zkvašené pivo, kvasnice s cukrem, víno, ocet, jablečný ocet. Z výsledků pokusů z USA, publikovaných v roce 2012, sledujících účinnost jednotlivých atraktantů a jejich směsí, vyplývá, že nejlépe vábí octomilku směs octa a vína.Dobrou účinnost okamžitou i reziduální (5–14 dnů) proti octomilce vykazují v zahraničních pokusech insekticidy s účinnými látkami ze skupin pyrethroidů, organofosfátů (dimethoát) a spinosynů (spinosad). Insekticidy s těmito účinnými látkami jsou registrované a používané i v ČR proti některým živočišným škůdcům révy. Problémem je dodržování ochranných lhůt, které by bylo do budoucna z pohledu boje proti invazní octomilce vhodné přehodnotit.