Nový systém řezu podle Simonit & Sirch
2. Nový systém řezu podle Simonit & Sirch – zapěstování tvaru v nové výsadbě
Nový systém řezu se zapěstovává způsobem, který zajišťuje plynulost vodivých pletiv. Systém pracuje se dvěma „mikroramínky“, která plynule navazují na kmínek a jsou prakticky jediným starým dřevem na vrcholu kmínku.
Systém řezu respektuje zásady Guyotova řezu. Čípek a tažeň jsou umístěné na opačných stranách vrcholu kmínku, avšak přibližně ve stejné úrovni. Toto rozmístění respektuje fyziologické zásady révového keře, protože čípek i tažeň stojí na vegetačním vrcholu, s přímým napojením na vodivá pletiva. Obrázek 1 ukazuje pěstitelský systém po úspěšném zapěstování.
Obrázek 1: Zapěstovaný keř podle systému Simonit&Sirch (Zdroj: Simonit, M.: Manuale di potatura della vite Guyot, L´Informatore Agrario, Verona, 2014).
Jak však zapěstovat tvar v nové výsadbě?
Systém využívání čípků byl v moravských vinicích tradiční. Vlivem, ne zcela správného používání se tento systém značně deformoval a začalo se proto využívat spíše tvarů bez zásobního čípku.
Špatné stránky využívání zásobních čípků:
- Na keři se ponechával vysoký počet zásobních čípků.
- Na zásobních čípcích se ponechával velmi často větší počet oček než 2.
- Zásobní čípky byly na keři nesprávně postavené.
- Zejména u keřů s vysokým podílem starého dřeva na vrcholu kmínku vznikal vysoký počet „pseudočípků“, při nedokonalém odstranění obrostu jednoletého dřeva na keři. Vznikal vysoký podíl spících oček. Při jejich rašení potom stoupala náročnost na zelené práce.
Velmi důležitá je proto příprava již během zapěstování kmínku a také zelené práce, které jsou zcela klíčové. Je třeba rovněž myslet na zásadu, že vrchol kmínku by měl být pod vodícím drátem, aby bylo možné dobře tvarovat tažně.
Obrázek 2 ukazuje způsob zapěstování v nové výsadbě.
Obrázek 2: Způsob zapěstování systému v nové výsadbě. (Zdroj: Simonit, M.: Manuale di potatura della vite Guyot, L´Informatore Agrario, Verona, 2014).
Originálním způsobem podle Simonit & Sirch je možné tvar zapěstovat takto. Nejčastěji ve 2. nebo 3. roce po výsadbě se zapěstuje letorost do výšky kmínku. Jakmile začnou očka rašit, ponechají se na keři 4 horní letorosty, které by měly být umístěné pod vodícím drátem. Ostatní obrost na kmínku se v zeleném stavu odstraní. Následující jaro se při řezu zapěstovává systém. Postupuje se směrem od vrcholu letorostu: tažeň + čípek + čípek. Nejvýše postavený je tažeň, následovaný níže postavenými čípky, které vlastně budou tvořit základ tvaru. Originální systém počítá i se „zálohou“ pro případ potřeby obnovit systém. Nejníže postavený letorost se proto odstraní. Neodstraní se však hladkým řezem, ale ponechá se malá část letorostu na kterém se následně mohou tvořit spící očka a případně letorosty. Takto vypadá originální postup.
Pro potřeby vinohradnictví u nás by bylo vhodnější pracovat pouze se 3 letorosty a vynechat nejníže postavenou „zálohu“. Potom by řez vypadal takto. Jakmile začnou očka rašit, ponechají se na keři 3 horní letorosty, které by měly být umístěné pod vodícím drátem. Ostatní obrost na kmínku se v zeleném stavu odstraní. Následující jaro se při řezu zapěstovává systém. Postupuje se směrem od vrcholu letorostu: tažeň + čípek + čípek. Nejvýše postavený je tažeň, následovaný níže postavenými čípky, které vlastně budou tvořit základ tvaru.
Dva zásobní čípky tvoří vlastně základ budoucího systému, jak ukazuje obrázek 3.
Obrázek 3. Systém v následujícím roce po zapěstování. (Zdroj: Simonit, M.: Manuale di potatura della vite Guyot, L´Informatore Agrario, Verona, 2014).
Ze dvou čípků se následně vytvoří základ pěstitelského systému. V následujícím roce se potom začíná střídat systém čípek na jedné straně vrcholu kmínku a tažeň + čípek na straně druhé. Vytvoří se tím i krátká mikroramínka.
Při používání čípků se opět dodržuje zásada, kterou všichni známe již z minulosti, z doby využívání Guyotova řezu. Na čípku se ponechají růst oba letorosty. Při řezu v dalším roce se vždy z níže postaveného ponechává čípek a z výše postaveného očka na letorostu tažeň. Ramínka na vrcholu kmínku by měly být postupně na stejné úrovni, takže pak může docházet ke střídání mezi jednotlivými stranami kmínku.
Zdroj: Prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.
Zpětná vazba
Chceme Vám poskytovat vždy ty nejlepší služby, dejte nám vědět, jak jste spokojení, nebo co bychom mohli zlepšit
