Odlistění zóny hroznů po odkvětu a zdravotní stav hroznů
Cílem odlistění zóny hroznů je maximálně využívat pozitivní stránky a minimalizovat negativní stránky tohoto agrotechnického zásahu. Odlistění má mezi vinohradníky příznivce, ale také výrazné odpůrce. Na odlistění zóny hroznů se je proto třeba podívat nezávisle a využívat pozitivní vliv na zdravotní stav a kvalitu hroznů.
Rizikovou vlastností ozelenění je okamžitá ztráta části listové plochy keře. Díky snížení listové plochy se snižuje asimilační plocha a tím výkonnost fotosyntézy. Odlistění proto může mít za následek i pokles cukernatosti. V závislosti na termínu provedení existují však kompenzační schopnosti révového keře ve vztahu k listové ploše a fotosyntéze. Při provedení odlistění dojde ke zlepšení oslunění listů, které zůstaly na keři. Listy jsou uspořádané na povrchu listové stěny, jsou lépe osluněné a mohou dosahovat vyšší výkonnost fotosyntézy. Odstraněná listová plocha může být kompenzovaná zvýšeným růstem u hlavních listů, ale zejména zálistků, v horní polovině listové stěny.
Roky 2013 a 2014 však ukázaly vliv odlistění, především jako nepřímé ochrany proti houbovým chorobám. Při brzkém termínu odlistění, kolem kvetení, dochází k exponovanosti vyvíjející se bobule ke slunečnímu záření. Exponovanost k UV-záření má za následek tvorbu obranných látek ve slupce bobule, tzn. fenolových látek a karotenoidů. Adaptace na intenzivní sluneční záření se projevuje také v zesílení kutikuly a voskovité vrstvy na slupce bobule. Bobule pak nejsou citlivé na poškození sluncem a vysokými teplotami.
Odlistění zóny hroznů může ovlivnit také strukturu hroznu. Vede k částečnému sprchávání a tvorbě menších bobulí a tím volnějšímu uspořádání bobulí v hroznu. Hrozny s volnější strukturou daleko lépe osychají a jsou odolnější, zejména proti hnilobám. U hroznů s volnějším uspořádáním bobulí dochází k dotýkání bobulí, ale nikoliv deformaci bobulí, jako je tomu v případě hustých hroznů. Velmi husté hrozny a dotýkání bobulí podporují rozvoj hnilob. V místě dotyku bobulí dochází k zeslabení kutikuly a voskovité vrstvy. U deformovaných bobulí také častěji vznikají mikrotrhlinky v bobulích, což podporuje uvolňování cukrů a vyšší citlivost na napadení hnilobami.
Odlistění zóny hroznů po odkvětu je proto nejlepším prostředkem nepřímé ochrany proti padlí révy na hroznech a hnilobám hroznů.
Odlistění před nebo krátce po odkvětu může být také prostředkem redukce násady hroznů. Vlivem částečného sprchávání a vývoje menších bobulí může docházet ke snížení výnosu. Ke sprchávání dochází při odlistění před kvetením, kdy dochází ke snížení zdroje asimilátů pro květenství. Ztráta listové plochy po dokvětu naopak omezí zdroj asimilátů pro vyvíjející se bobule, což vede k tvorbě menších bobulí.
Stálou otázkou ozelenění je, kolik listů na letorost je možné odstranit? Poznatky z aktuálního výzkumu nabízí také nové možnosti. Počet listů, které je možné odstranit, je primárně daný termínem odlistění. U brzkých termínů odlistění je možné odstranit více listů než u pozdních termínů. Kolem fenofáze kvetení je réva vinná stále ve stádiu růstu a je proto schopná odstraněnou listovou plochu lépe kompenzovat, než při odlistění v pozdějších stádiích vegetace. Při odlistění kolem kvetení nedojde také vždy k dokonalému vylamování zálistků, protože zálistky často teprve raší nebo jsou malé. Zejména při odlistění před kvetením se proto může listová plocha díky růstu zálistků znovu zahustit (Obrázky 1 a2). Nedojde proto k přímé exponovanosti hroznů ke slunečnímu záření. Při odlistění kolem kvetení je proto možné odstranit 2-4 listy. Tento způsob odlistění je možné realizovat zejména u odrůd s krátkými internodii, jako jsou Tramín nebo Sauvignon. Obrázky 3, 4 a 5 ukazují odlistění 2 a 4 listů u Tramínu. Při odstranění 2 listů došlo k opětovnému zahuštění listové stěny. Při odstranění 4 listů je naproti tomu zóna hroznů optimálně prosvětlená. U odrůd s delšími internodii je vhodnější odstraňovat pouze 1-2 listy v zóně hroznů.
Při pozdějších termínech odlistění se zvyšuje riziko poškození bobulí sluncem nebo vysokými teplotami a snižuje se také možnost kompenzace odstraněné listové plochy. V pozdějších termínech je proto vhodné odstranění pouze 1-2 listů v zóně hroznů.
Termín odlistění po odkvětu přináší mnoho výhod pro vinohradníky a révu vinnou. Současně dochází k odstranění zálistků v zóně hroznů. Odlistění zóny hroznů je možné používat mechanizovaně pomocí defoliátorů.
Počet odstraněných listů při odlistění po dokvětu je vhodné řídit podle odrůdy, jak bylo výše uvedené. Po odkvětu má réva vinná schopnost kompenzace i většího počtu odstraněných listů. U pozdních odrůd jako je Ryzlink rýnský apod. je však třeba brát v úvahu podmínky pro optimální dozrávání a proto je vhodné odlisťovat pouze 1-2 listy v zóně hroznů.
Příklady odrůd k různým intenzitám odlistění:
|
1-2 odstraněné listy (Obrázek 6) |
Frankovka, Cabernet Moravia, Dornfelder, Veltlínské zelené, André, Müller Thurgau, Muškát moravský ….. |
|
3-4 odstraněné listy (Obrázek 7) |
Tramín, Sauvignon, Sylvánské zelené, Rulandské šedé, Rulandské modré, ….. |
Zdroj: Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.
Zpětná vazba
Chceme Vám poskytovat vždy ty nejlepší služby, dejte nám vědět, jak jste spokojení, nebo co bychom mohli zlepšit
