Ošetřování „ozelenění přes zimu“ v jarním období
Nejběžnějším způsobem trvalého ozelenění ve vinicích, který se využívá v České republice, je ozelenění každého druhého meziřadí. Otázkou potom zůstává jakým způsobem přistupovat k meziřadí, které je většinou mechanicky kultivovaným černým úhorem. Z pohledu udržování a zlepšování půdních vlastností je příznivé, aby i tato meziřadí, byla po určitou dobu roku ozeleněná.
Nedoceněnou technologií je v tomto směru krátkodobé ozelenění přes zimu. Právě tomuto způsobu se chceme intenzivně na stránkách BS Vinařské potřeby věnovat, s cílem objasnit všechny výhody a nevýhody tohoto způsobu ozeleňování vinic a nabídnout možnosti řešení.
Nyní bych se chtěl věnovat především aktuálnímu ošetřování ozelenění přes zimu. Tento systém se v některých vinicích využívá a je proto třeba objasnit co s biomasou, kterou rostliny vytvořily, na jaře udělat, aby byla maximálně využitelná pro révu vinnou.
K ozelenění přes zimu je možné využívat rostliny z čeledi lipnicovité, bobovité nebo brukvovité. Různé druhy rostlin vytváří různý podíl zelené hmoty. Patrně nejčastěji využívaným způsobem je srpnový výsev ozimých obilovin. V menší míře se využívají ozimé vikve (Obrázek 1), řepky, případně přezimující druhy jetelovin (Obrázek 2).
V jarním období se obvykle ozelenění přes zimu zapravuje do půdy. Cílem je, aby biomasa postupně mineralizovala a obohacovala půdu o humus. Termín zapravení ozelenění se řídí v závislosti na půdní vláze. Při nízké zimní vláze a suchém jarním počasí je vhodné směřovat k zapravení ozelenění v co nejdřívějším termínu (konec března-začátek dubna). V suchém počasí by rostliny neproduktivně odebíraly vodu a mohly by podporovat stresové situace u révy vinné.
Při dostatečné zimní vláze a vlhkém jarním počasí je naopak vhodné odsunout termín zapravení ozelenění. Jestliže mají rostlinné druhy dostatek vláhy, mohou v jarním období začít růst, a vytvořit ještě určitý podíl zelené hmoty. Zároveň i budou chránit půdu před neproduktivním odpařováním vody a udržovat půdní vláhu. Termín pro zapravení možné odsunout až k termínu, kdy se začíná výrazněji projevovat suché počasí.
Aby bylo možné vytvořenou biomasu optimálně zapravit a využívat je vhodné dvoufázové ošetření ozelenění. Ve vlhčích letech může být zelená hmota dost objemná a to platí také pro obiloviny (Obrázek 3). Nejdříve je proto vhodné zelenou hmotu pomulčovat. Rostliny jsou při mulčování rozdělené na menší části. Pomulčovaná hmota se potom daleko lépe zapravuje do půdy a zároveň mineralizuje. Nepomulčovaná zelená hmota bude jednak do půdy obtížně zapravitelná a její mineralizace bude výrazně pomalejší než u rozdrcené zelené hmoty.
Takto ošetřené ozelenění přes zimu může následně velmi příznivě přispívat k udržování a zlepšování půdních vlastností a vitality vinice.
Zdroj: Prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.
