Ozelenění nových výsadeb révy vinné
Mezi základní ekologické přístupy při pěstování révy vinné patří péče o půdu ve vinici. Ve vinici je třeba směřovat k minimalizaci eroze, k minimálnímu utužování půdy a přispívat ke zvyšování půdní úrodnosti a obsahu organické hmoty v půdě. Ozelenění vinic patří mezi agrotechnické postupy, které pomáhají směřovat k ekologickému pěstování révy vinné.
Při ozeleňování vinic si je třeba uvědomit, že hlavním cílem vinohradníků je pěstování révy vinné a produkce hroznů. Ozelenění proto musí být pro révu vinnou příznivé a nesmí révě vinné konkurovat. Konkurenční ozelenění snižuje výnos, snižuje kvalitu hroznů, omezuje růst révy vinné a v konečném důsledku také životnost vinice.
Vhodnost určitého typu ozelenění je potřeba posuzovat vždy přímo ve vinici. Vinohradník musí pozorovat růst a vývoj révy vinné a na základě těchto poznatků doporučit vhodný typ ozelenění.
S ozeleněním vinic je možné začínat už v nových výsadbách. Během prvních pěti let po výsadbě dochází k zásadnímu rozvoji kořenového systému. V nové výsadbě je proto třeba, aby se eliminovalo utužení půdy a byly zajištěné optimální podmínky pro růst a vývoj kořenů. K tomu účelu může napomáhat ozelenění nových výsadeb.
Pro ozelenění nových výsadeb je vhodné dodržovat několik výchozích zásad:
- Ve většině případů není vhodné vinici ozeleňovat v roce výsadby. Révové sazenice mají vysoké požadavky na vodu, která je důležitá pro rašení a počáteční růst révy vinné. Je proto třeba omezit jakoukoliv konkurenci pro révu vinnou.
- Jestliže jsou révové sazenice vitální v růstu a vytvoří kvalitní přírůstky s dobrou vyzrálostí dřeva, je vhodné ozeleňovat již na jaře v následujícím roce po výsadbě.
- Ozeleňovat je vhodné především pás, kde se pohybuje mechanizace a hrozí nebezpečí utužení půdy.
- Příkmenný pás je třeba udržovat bez jakéhokoliv porostu. Právě v příkmenném pásu může být bylinný porost nejvíce konkurenční pro révu vinnou a omezit rozvoj kořenového systému (OBRÁZEK 1).
- Příkmenný pás bez porostu je proto vhodné udržovat ve vzdálenosti 40-50 cm od keřů na každou stranu. Jestliže je příkmenný pás bez bylinného porostu užší může se ozelenění časem rozrůstat až do prostoru přímo pod keři a výrazně konkurovat révě.
- Nesmí se používat druhy trav z čeledi lipnicovité (Poaceae).
- Je třeba využívat druhy, které nemají bujný růst a tím pádem nemají vysoké požadavky na vodu.
- V ozeleňovacích směsích je třeba využívat druhy, které mají přibližně stejný vývoj a vzájemně si nekonkurují.
- Ozelenění je proto založit především na rostlinách z čeledi bobovité (Fabaceae). Přidanou hodnotou těchto druhů je schopnost poutat vzdušný dusík a přirozeným způsobem zajišťovat výživu révy vinné dusíkem.
Pro ozelenění nových výsadeb nabízí BS Vinařské potřeba směs BS VITIS: Zelené hnojení pro vinice před výsadbou. Směs je složená z lničky seté, jetele inkarnát, tolice dětelové a jetele plazivého.
Charakteristika použitých druhů:
Lnička setá (Camelina sativa) z čeledi Brassicaceae (OBRÁZEK 2)
Lnička setá má po výsevu velmi rychlý nástup klíčení a růstu. V podstatě vytváří velmi rychle pokryv půdy a omezuje případnou erozi. Jedná se o jednoletý druh, který je ve směsi dominantní v prvním roce po výsevu a nepřezimuje.
Jetel inkarnát (Trifolium incarnatum) z čeledi Fabaceae (OBRÁZEK 3)
Jetel inkarnát je druhý druh, který se po výsevu objevuje ve vinici. Jetel inkarnát vytváří poměrně velký objem zelené hmoty. Je to také velmi zajímavý druh z pohledu poutání dusíku pomocí symbiózy s hlízkovými baktériemi. Je to jeden z druhů, který se velmi efektivně využívá na půdách s nedostatkem dusíku. Také mineralizace zelené hmoty je přínosným zdrojem organické hmoty. Ve směsi se projevuje jako jedno až dvouletý druh.
Jetel plazivý (Trifolium repens) (OBRÁZEK 4) a Tolice dětelová (Medicago lupulina) ( OBRÁZEK 5) z čeledi Fabaceae jsou víceleté a dominantní v porostu zejména ve 2. a 3. roce po výsevu. Pozitivní je nižší vzrůst a opět schopnost obohacovat půdu o dusík.
Pro ozelenění celé vinice je potřeba 30-35 kg/ha, a pro ozelenění každého druhého meziřadí 10-13 kg/ha.
Při výsevu směsi do nové výsadby je třeba velmi účelně využívat zimní vláhu. V letošním roce je právě nyní ideální termín pro výsev. Při výsevu v suchých podmínkách je problematické vzcházeni některých druhů. Většinou je pak v ozelenění nižší podíl jetele inkarnátu a tolice dětelové. Směs je potřeba vyset pouze do meziřadí a příkmenný pás udržovat kultivovaný. Tím se minimalizuje možná konkurence. Směs se vysévá poměrně mělce, takže při silných srážkách po výsevu na svazích hrozí riziko splavení a nerovnoměrného rozmístění jednotlivých druhů v ozelenění. Srážky, ale vinohradník neovlivní, ale je vhodné o této skutečnosti vědět.
V roce výsevu není vhodné ozelenění mulčovat. Mulčování by mohlo negativním způsobem omezit rovnoměrný vývoj všech druhů. Vhodné je potom kosení. Mulčování je možné využívat až ve 2. roce po výsevu.
Dosavadní zkušenosti ukazují, že směs založená na rostlinách z čeledi bobovité (Fabaceae) nepředstavuje výraznou konkurenci pro révu vinnou (OBRÁZEK 6). Dochází proto k harmonickému vývoji révy vinné a ozelenění. Nedochází k oddálení vstupu vinice do plodnosti. Opět je však třeba připomenout, že je třeba přímo ve vinici rozhodnout, zda je možné ozelenění. Toto je možné posoudit především na základě růstu sazenic v roce výsadby a jejich přezimování. Ne každá vinice má potenciál pro ozelenění. Záleží na přípravě půdy před výsadbou a kvalitě révových sazenic.
Ve 3. roce po výsevu již dominuje především jetel plazivý. Stále výrazněji začíná také prorůstat původní vegetace na daném stanovišti. Po 3 letech je potom vhodné přejít na systém trvalého ozelenění s využitím druhově bohatších směsí, v nichž bude vyšší podíl vytrvalých druhů.
Zdroj: Prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.
Zpětná vazba
Chceme Vám poskytovat vždy ty nejlepší služby, dejte nám vědět, jak jste spokojení, nebo co bychom mohli zlepšit
