Ozelenění nových výsadeb
V nové výsadbě nesmí ozelenění vytvářet konkurenci pro révu vinnou. Prvních 5 let nové vinice je zásadní pro kvalitní vývoj kořenového systému, zapěstování kmínku a celkovou vitalitu výsadby. V ozeleňovacích směsích proto není vhodné využívat travní druhy z čeledi lipnicovité. Trávy představují konkurenci révě vinné zejména ve vztahu k vodě a živinám.
V nových výsadbách je naopak vhodné využívat druhy rostlin, které mohou přinést révě vinné nějaký pozitivní benefit. Ve směsích se proto objevují druhy s hlubším kořenovým systémem, které lépe prokořeňují půdu. Vhodné jsou také druhy z čeledi bobovité, které jsou schopné poutat vzdušný dusík a obohacovat půdu o dusík. Vhodné jsou také druhy, které tvoří větší podíl zeleného hmoty a po mineralizaci půdu obohacují o organickou hmotu.
Díky tomu, že je v nových výsadbách nižší četnost pojezdů mechanizace, než v plodné vinici, není nutné využívat travní druhy, které mají výrazné zpevňující vlastnosti povrchu půdy.
V moravských vinicích se v nových výsadbách často využívá směs Rebenfit. Směs je složená z druhů: lnička setá (Camelina sativa) z čeledi Brassicaceae, jetel inkarnát (Trifolium incarnatum) z čeledi Fabaceae, jetel plazivý (Trifolium repens) a tolice dětelová (Medicago lupulina) z čeledi Fabaceae. Lnička setá má po výsevu velmi rychlý nástup klíčení a růstu. V podstatě vytváří velmi rychle pokryv půdy a omezuje případnou erozi. Jedná se o jednoletý druh, který je ve směsi dominantní v prvním roce po výsevu a nepřezimuje. Jetel inkarnát je druhý druh, který se po výsevu objevuje ve vinici. Jetel inkarnát vytváří poměrně velký objem zelené hmoty. Je to také velmi zajímavý druh z pohledu poutání dusíku pomocí symbiózy s hlízkovými baktériemi. Je to jeden z druhů, který se velmi efektivně využívá na půdách s nedostatkem dusíku. Také mineralizace zelené hmoty je přínosným zdrojem organické hmoty. Ve směsi se projevuje jako jedno až dvouletý druh. Jetel plazivý (Trifolium repens) a tolice dětelová (Medicago lupulina) jsou víceleté a dominantní v porostu zejména ve 2. a 3. roce po výsevu. Pozitivní je nižší vzrůst a opět schopnost obohacovat půdu o dusík. Pro ozelenění celé vinice je potřeba 30-35 kg/ha, a pro ozelenění každého druhého meziřadí 10-13 kg/ha. Směs je vhodné používat jako 3-letou, tzn. do nových výsadeb nebo jako zúrodňovací směs. Po 3 letech je vhodné tuto směs nahradit druhově bohatou směsí, pro trvalé ozelenění.
Vhodnou směsí do nových výsadeb může být také směs „Wachauer Weingartenbegrünung“, která obsahuje ptačí nohu setou, jetel plazivý, tolici dětelovou, svazenku, ředkev olejnou a pohanku obecnou. Tato směs má poměrně intenzivní růst na začátku vegetace, velkou produkci zelené hmoty a vytváří dobrý pokryv půdy. Opět tím výrazně omezuje erozi.
V nových výsadbách révy vinné, je možné dále využívat druhy rostlin, které jsou uvedené v tabulce.
|
Druhy rostlin |
výsevné množství (kg/ha) |
termín výsevu |
|
svazenka |
10–20 |
březen–duben/srpen–září |
|
ředkev olejná |
10–20 |
březen–duben/srpen–září |
|
hořčice |
10–15 |
březen–duben/srpen–září |
|
pohanka |
40–80 |
březen–duben/červenec–srpen |
|
ozimý hrách |
90–140 |
březen–duben/srpen–září |
|
ozimá vikev |
40–80 |
březen–duben/srpen–září |
|
ozimá řepka |
8–10 |
srpen–září |
|
žito |
90–110 |
srpen–září |
|
ječmen |
90–110 |
srpen–září |
|
pšenice |
100–150 |
srpen–září |
Ozelenění do nových výsadeb je vhodné vysévat až ve 2. roce po výsadbě, aby se omezila možná konkurence révě vinné. Použití rovněž závisí na průběhu počasí v ročníku. V extrémně suchých ročnících není vhodné směs vysévat, protože by nemuselo dojít ke kvalitnímu rašení, růstu a zapojení porostu.
V prvním roce po výsevu je k ošetření směsi využívat spíše sekačku a kosení, v dalších letech už je potom možné porost mulčovat.
Zdroj: Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.
