Padlí révy a přirozená odolnost bobulí

Často se vedou mezi vinohradníky diskuse, do kdy je třeba provádět ochranu proti padlí révy vzhledem k možnosti napadení bobulí.

Je dobře známé, že u bobulí funguje ontogenetická rezistence, která ale také úzce souvisí s okamžikem infekce bobulí.

Z pohledu ochrany proti padlí révy je důležitý vztah vývoje hroznu a možností napadení padlím révy. STARK-URNAU a KAST (1999) v této souvislosti uvádí, že květenství a hrozny jsou nejcitlivější na infekci padlí révy asi jeden týden před kvetením až do doby, kdy bobule dosáhnou průměru 2 mm.

V tuto chvíli si je třeba uvědomit, že se jedná o infekci a nikoliv o pozorování prvních příznaků padlí na květenstvích nebo bobulích. Každá houbová choroba má svoji inkubační dobu a tato může být různě dlouhá v závislosti na příznivých nebo nepříznivých podmínkách pro rozvoj houby. Než je možné pozorovat, pouhým okem na listech, květenstvích nebo hroznech příznaky padlí mohlo proběhnout několik infekčních cyklů.

Vinohradníci se pak často rozčilují, jak je možné, že se mluví o tom, že bobule mají být odolné a přesto jsou i v pozdějších stádiích vývoje bobule napadené. A tady si je třeba uvědomit skutečnost, že k infekci mohlo dojít daleko dříve, než se projevily viditelné příznaky.

V roce 2013 jsem pozoroval první příznaky na ojedinělých listech už v polovině června. Příznaky padlí byly třeba na jednom listu na 100 metrů délky listové stěny. Zdroj houby byl přítomný ve vinici, a proto mohlo také dojít v polovině července k velmi silnému výskytu padlí na hroznech. Počátek infekce ale pravděpodobně spadal do stádia, kdy jsou bobule nejcitlivější.

 Vinohradník si pak také může položit otázku, jak je možné napadení padlím révy na zrajících bobulích. Jestliže nedošlo k zastavení infekce, může pokračovat rozvoj padlí na infikovaných bobulích až do cukernatosti 12-15%.

Z pohledu ochrany proti padlí révy je proto zcela zásadní věnovat největší pozornost ochraně v období největší citlivosti květenství a hroznů. Jedná se o již zmiňované období kolem kvetení révy. V tomto období by měly být využívané nejúčinnější přípravky, aby se podařilo zabránit infekci. V ekologických postupech by zase v tomto období měla být zvýšená četnost ošetření, aby byla zabezpečená kvalitní ochrana nebo obranyschopnost révy.

Ontogenetická rezistence může fungovat také u listů. Listy starší než 2 měsíce jsou přirozeně odolné k infekcí padlím. Naopak nové nebo zálistkové listy jsou nejcitlivější.

Z pěstitelského hlediska je také zajímavá závislost mezi výskytem padlí ve dvou po sobě jdoucích ročnících. Jestliže v prvním ročníku dojde k brzkému výskytu padlí (květen-červen) vytvoří se výraznější podíl přezimující formy v zimních očkách. Je pak k dispozici zdroj padlí pro následující vegetaci. Jestliže dojde k pozdnímu napadení padlím (červenec-srpen), jsou již očka uzavřená a šupiny začínají postupně dřevnatět. Vytvoří se tím méně přezimující formy.

Zdroj: Prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.