Plísěň révy

Plíseň révy je významná choroba u révy vinné, kterou způsobuje houba Plasmopara viticola. Rozšiřování této houby je spojené s vlhkým, nejlépe deštivým a teplým počasím. Zejména odrůdy Vitis vinifera jsou citlivé k tomuto patogenu. Naproti tomu mnoho PIWI odrůdy disponuje dostatečnou rezistencí.

Oospory přezimují v opadlém listí, na povrchu nebo v horní vrstvě půdy. Jakmile oospory dosáhnou své fyziologické zralosti, jsou schopné vyklíčit. Vlhkost a teplota ovlivňují vývoj oospor. Oospory mohou být na povrchu půdy nebo v půdě životaschopné i 65 měsíců. Klíčící oospory vytváří sporangia, které uvolňují zoospory do vody. Zoospory se dostanou na zelenou listovou plochu keře při rozstřikování vody při prudkém dešti. Zoospory produkují hyfová vlákna, která mohou pronikat do listů a objevují se „olejové skvrny“.

K primární infekci může docházet při teplotách vzduchu vyšších než 10°C, délce letorostů větší než 10 cm, protože při této délce se již na listech vytváří průduchy a nejméně 10 mm srážek během 24-48 hodin.

Deštivé počasí koncem dubna a v květnu může předznamenávat primární infekci plísní révy.
Prvním příznakem napadení na listech jsou žluté skvrny, připomínající olejové skvrny, respektive kapky oleje, na horní straně listové čepele. (Obrázek 1)
Primární infekce vytváří 1-2 olejové skvrny na 50 m listové stěny. Sporulace na spodní straně olejových skvrn probíhá při relativní vlhkosti vyšší než 98%, teplotě vyšší než 13°C, po dobu 4 hodin tmy.
Za teplého a vlhkého počasí v průběhu noci se mohou na spodní straně listové čepele objevovat bílé nosiče sporangií, které vyrůstají z průduchů. (Obrázek 2)
Ochrana proti primární infekci je velmi důležitá. Čím lépe se podaří ochrana proti primární infekci, tím výrazněji se omezí sekundární infekce. Při primární infekci se objeví napadení ve formě menšího počtu olejových skvrn.
Naproti tomu zdrojem sekundární infekce jsou už spory na listové ploše keře. Houba se proto může velmi rychle nepohlavně rozmnožovat a tato infekce se proto může velmi rychle rozšiřovat.
Napadená listová čepel hnědne a postupně usychá. Jestliže dojde k výraznému napadení, může usychat výrazná část listové plochy na keři. (Obrázek 3, 4)
Při silném infekčním tlaku houby mohou být silně napadená také květenství. Na květenstvích se objevuje bílý povlak sporangií.
Květy nebo bobule mohou postupně usychat a zbarvují se do hněda a fialova.
Nemusí docházet k napadení celých květenství. Napadení se může projevit pouze na částech květenství nebo hroznu. (Obrázek 5)
Čím více se blíží termín zaměkání bobulí, tím klesá citlivost hroznů na napadení. Hrozny jsou odolnější.
Po zaměkání může v ojedinělých případech dojít k napadení stopek bobulí a v místech, kde stopka přisedá k bobuli také k napadení bobulí. (Obrázek 6)
Na začátku srpna může docházet k napadení zálistků (Obrázek 7). Zálistky jsou důležité pro kvalitní zrání hroznů a je proto třeba provádět ochranu, zejména v horní části listové stěny.

Během vegetace probíhají sekundární infekce nepohlavním rozmnožováním formou tvorby sporangií citrónovitého tvaru, které se tvoří na rozvětvených sporangioforech během vlhkých nocí. Sporangia, která jsou oddělena ze sporangioforů, jsou přenášena větrem.

Období od infekce do projevu primárních příznaků se nazývá – inkubační doba. Za příznivých podmínek je inkubační doba krátká a houba dokáže sporulovat 3-5 dnů po infekci. K takto krátké inkubační době dochází za příznivých teplot (22-26°C) a ovlhčení listů. Pro sporulaci je proto optimální teplá a vlhká noc. Vysoká vzdušná vlhkost nepostačuje a je třeba přímé ovlhčení listů. V takových případech je třeba předpokládat infekční tlak a potřeba provést ochranu.

Nejúčinnější je ochrana proti primární infekci. Při deštivém jarním počasí je proto potřeba pečlivě monitorovat výskyt primárních příznaků.

Z odrůd révy vinné je překvapivě dobrým indikátorem primární infekce květenství rezistentní odrůdy Hibernal. Květenství Hibernalu jsou velmi citlivá na brzkou infekci plísni révy. Tuto odrůdu je proti vhodné mít ve své vinici.

K ochraně se využívají kontaktní nebo systémové fungicidy určené na plíseň révy.

Účinná látka kontaktních přípravků neproniká do rostlinného pletiva, ale zůstává po aplikaci pouze na místě, kam při aplikaci dopadla. Kontaktní přípravky nechrání nové přírůstky rostlin. Při aplikaci je třeba, aby měl kontaktní přípravek možnost dokonale zaschnout na povrchu rostliny. Nedokážou postihnout patogena, který již infikoval rostlinné pletivo. Musí se proto aplikovat preventivně před začátkem infekce.

Účinná látka systémového typu přípravků proniká do rostlinného pletiva. Při proniknutí přípravku do rostliny se prodlužuje účinnost přípravku, neboť není ovlivňovaný počasím. Systémově působící fungicidy mohou v časově omezeném období zastavit rozvoj patogena, i když proniknul do rostliny. Již poškozená pletiva rostlin nemohou uzdravit. Mohou působit ještě po začátku inkubační doby houbového patogena a zastavit průběh infekce. Systémové fungicidy mají delší dobu působení, 10-14 dnů.

Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.

1-Olejové skvrny na horní straně listové čepele 3-Postupné usychání napadených listů