Poškození hroznů slunečním zářením a vysokými teplotami
Po roce 2000 se v našich vinicích stále častěji objevují ročníky s vyšší intenzitou slunečního záření během zrání hroznů, vysokými teplotami a delšími periodami sucha. Tyto faktory společně vytváří předpoklady pro poškození hroznů, které jsou spojené s negativním působením na kvalitu. Ve vinicích se proto stále častěji objevují sluneční úžeh révy a sluneční spála révy.
Sluneční úžeh révy vzniká jako poškození tepelným infračerveným zářením. V podstatě lze mluvit o poškození hroznů vysokými teplotami.
Teplota bobulí má velký vliv především na vývoj sekundárních metabolitů v hroznech. Rozdíl mezi teplotou vzduchu a teplotou bobulí závisí na stupni expozice hroznu ke slunečnímu záření, intenzitě slunečního záření, proudění větru, velikosti hroznů a bobulí, hustotě uspořádání bobulí v hroznu a barvě bobule. Teplota osluněných bobulí může být o 7-17°C vyšší než teplota vzduchu. Při teplotách okolo 30°C se u révy vinné snižuje metabolická aktivita a procesy tvorby sekundárních metabolitů, ale také ostatních obsahových látek se zpomalují nebo úplně zastavují. Jakmile překročí teplota vzduchu 35°C, lze předpokládat, že úplná exponovanost hroznů je výrazně škodlivá.
K nejvýraznějšímu poškození slunečním úžehem révy dochází při velmi vysokých teplotách a nízké relativní vzdušné vlhkosti. Poškození na hroznech se objevuje většinou do 24 hodin po vystavení hroznů příznivým podmínkám. Při velmi vysokých teplotách může během 5-10dnů následně docházet k odumírání třapiny. V České republice došlo k nejvýraznějšímu projevu slunečního úžehu révy v červenci 2007, kdy chladné a deštivé období začátku července bylo vystřídané výrazným vzestupem teplot a poškození hroznů.
Napadení bobulí je typické propadáním slupky bobule, která se zbarvuje do hnědé až fialové barvy. Při silnějším napadení dochází k scvrkávání bobulí. Postupně může dále docházet k zasychání bobulí.
Takto extrémně poškozené bobule již nejsou vhodné ke zpracování na víno. Jelikož jsou často poškozené pouze části exponovaných hroznů, bylo by velice obtížné a časově náročné hrozny třídit ve vinici. Je proto třeba hrozny co nejšetrněji vylisovat a minimalizovat jakýkoliv delší kontakt poškozených hroznů s moštem. Mohlo by docházet k extrakci hořkých látek do moštu a vína.
Do roku 2007 většinou docházelo k nejvýraznějšímu poškození u Ryzlinku rýnského. Rok 2007 v moravských vinicích však ukázal vysokou citlivost většiny bílých i modrých moštových odrůd.
Sluneční spála révy jevyvolaná vysokou exponovaností hroznů ke slunečnímu záření a poškozením hroznů UV-B zářením. Na slupce bobulí se objevují hnědé skvrny a současně dochází ke změně senzorických vlastností hroznů a vína. Vysoká intenzita UV-B záření vyvolává u révy vinné obranné reakce, které se projevují tvorbou fenolických látek, především hydroxyskořicových a hydroxybenzoových kyselin, flavonoidů a taninů.
Patrně nejvýznamněji stoupá v poškozených bobulích obsah hydroxyskořicových kyselin a flavonolů (quercetin, myricetin a kaempferol).
Flavonoly reprezentují žlutá barviva ve slupce bobulí. Flavonoly ovlivňují organoleptické vlastnosti, zejména hořké a tříslovité tóny. Vysoký obsah flavonolů z poškozených bobulí může výrazně negativně ovlivnit chuť vína.
Hydroxyskořicové kyseliny jsou uložené především v dužnině a slupce. Kyselina ferulová, kumarová, fertarová a koutarová jsou hlavními prekurzory těkavých fenolů. Zvýšený obsah hydroxyskořicových kyselin může vést ke zvýšené tvorbě těkavých fenolů. Těkavé fenoly ve víně vznikají na základě obsahu prekurzorů v hroznech ve dvou enzymaticky kontrolovaných reakcích. Těkavé fenoly 4-vinylguajacol a 4-vinylphenol, které se víně projevují jako plastová, lékárnická a připálená vůně se vytváří většinou u bílých odrůd s výrazně nahnědlou slupkou bobulí. Vinylfenoly se mohou projevit v bílých vínech i činností vinné kvasinky (Saccharomyces cerevisiae) a nejsou vázané na přítomnost kvasinek rodu
Sluneční spála révy se v podmínkách České republiky nejvíce vyskytuje u odrůd Chardonnay a Ryzlink vlašský. Dále je možné pozorovat vyšší poškození u Rulandského bílého, některých klonů Veltlínského zeleného se žlutými bobulemi, nebo u Muškátu moravského, Děvínu a Mülleru Thurgau.
V bobulích poškozených sluneční spálou je možné pozorovat hořkou chuť slupky bobulí, výraznou ztrátu ovocných chuťových tónů a senzorickou ztrátu svěžesti kyselin v bobulích.
Jak předcházet poškození slunečním zářením a vysokými teplotami?
- K výraznějšímu poškození může docházet při směru řad ze severu na jih a to zejména ze západní strany listových stěn, kde dopadá intenzivní sluneční záření. Ze západní strany listových stěn je vhodné provádět většinou pouze vylamování zálistků.
- Vhodný je termín odlistění zóny hroznů před kvetením nebo po odkvětu, kdy se slupka bobule adaptuje na podmínky intenzivního slunečního záření a vysokých teplot zesilováním slupky a kutikuly.
- Nejvyšší riziko je při výraznějším odlistěním zóny hroznů mezi uzavíráním hroznů a zráním. U zelených bobulí dochází ke zvýšenému riziku výskytu slunečního úžehu révy a u bobulí po zaměkání k výskytu sluneční spály révy.
- Obecně je proto možné konstatovat, že v rizikových lokalitách a u rizikových odrůd je vhodné pouze vylamování zálistků v zóně hroznů.
- Také v zahraniční se využívá postřik hroznů přípravky na bází kaolínu nebo vápenatými přípravky podobně jako u ovocných druhů.
Sluneční úžeh révy -první příznaky-Ryzlink rýnský
Sluneční úžeh révy 2
Sluneční úžeh révy 3
Sluneční spála révy - Děvín
Sluneční spála révy - Chardonnay
Sluneční spála révy - Ryzlink vlašský
Zpětná vazba
Chceme Vám poskytovat vždy ty nejlepší služby, dejte nám vědět, jak jste spokojení, nebo co bychom mohli zlepšit
