Poslední termín pro hloubkové kypření a hnojení
Vzhledem k vývoji počasí bude v následujících dnech poslední možný termín pro provádění hloubkového kypření a hloubkového přihnojování. Jelikož při tomto zásahu dochází k poškození kořenového systému, měl by být prováděný v období vegetačního klidu, aby byl co nejmenší negativní dopad na révu vinnou.
Hloubkové kypření může být prováděné za účelem ovlivnění architektury, růstu a vývoje kořenového systému, prokypření půdy za účelem eliminace utužení půdy a za účelem přihnojování.
Utužení půdy je ve vinicích významný problém. Utužení půdy negativně ovlivňuje strukturu půdy a pórovitost půdy. Pórovitost půdy je však velmi důležitá, protože ovlivňuje hospodaření s vodou a také růst kořenového systému. V utužené půdě se kořeny nemohou dále rozrůstat v půdním profilu a kořenový systém zůstává omezený. Omezený kořenový systém je pak daleko více citlivý na stresové situace. V utužené půdě je také znemožněný příjem vody a také živin v půdním roztoku. Citlivost na utužení se zvyšuje s podílem jílovitých částic v půdě.
Ve vinici je proto třeba cíleně provádět opatření proti utužení půdy a také cíleně využívat hloubkové kypření. Nezbytným základem je ozelenění každého druhého meziřadí, které umožní pohyb mechanizace po zeleném pásu a prakticky za každého počasí. I když zde dochází k utužení půdy, je daleko méně výraznější než při pohybu mechanizace po meziřadích udržovaných systémem černého úhoru (Obrázek 1).
Hloubkové kypření je vhodné provádět raději při sušší půdě než vlhké půdě. Tuto podmínku nebude na jaře 2016 možné úplně zcela dodržet, protože zimním vláha a srážky v posledním období udržují půdu v poměrně vlhkém stavu. Jakmile se provede hloubkové kypření při vlhké půdě, je půda náchylnější na opětovné utužení půdy. Jestliže následuje v meziřadích, kde se provádělo hloubkové kypření, opětovný intenzivní pohyb mechanizace, půda se může utužit daleko výrazněji, než tomu bylo před tímto zásahem (Obrázek 2).
Hloubkové kypření se musí provádět pouze z jedné strany révových keřů. Jestliže by bylo provedené v jednom termínu z obou stran keře, mohlo by to mít velmi výrazný dopad na růst a vývoj keřů, protože by rostlina naráz ztratila velký podíl zásobních látek. Zavedeným způsobem je, že se hloubkové kypření provádí v ozeleněných meziřadích (Obrázek 3).
V této souvislosti se nabízí otázka, zda by se nepodařilo tento trend změnit v souvislosti s výsevem ozeleňovacích směsí. Záleží to však výrazně na počasí, vlhkosti půdy a technických možnostech mechanizace. Kombinace hloubkového kypření a následného výsevu směsí by byla velmi pozitivní. V prokypřené půdě by proto došlo k dobrému prokořenění půdního profilu ozeleňovacími rostlinami a podařilo by se udržet dobrou strukturu půdy. Vzhledem k tomu, že se v meziřadích, kde se prováděl výsev, omezí také pohyb mechanizace, mohlo by se tím snížit riziko opětovného výrazného utužení půdy. Otázkou však zůstává, zda momentální stav půdy umožní pohyb mechanizace takovým způsobem, aby bylo možné půdu prokypřit do hloubky 40-60 cm.
Prokypřená půda pozitivně ovlivňuje růst kořenů. Rychlejší ohřev půdy a vyšší teplota půdy vedou nejenom k intenzivnímu růstu letorostů, ale také k růstu kořenů a příjmu živin. V takových půdách potom dochází k dřívější aktivitě kořenové systému.
Ve spojení s hloubkovým kypřením je možné provádět také přihnojování (Obrázek 4 a 5). Hlavní hmota kořenů, které slouží k příjmu živin je v horizontu 30-60 cm. I když se přihnojování minerálními hnojivy stále častěji nahrazuje organickým hnojením a systémem ozelenění, dochází stále k úpravě obsahu živin tímto způsobem. Přihnojování je třeba nejdříve zkušebním pojezdem na známé vzdálenosti např. 100 m, seřídit takovým způsobem, aby bylo hnojivo dávkované správně. Potom je třeba dostat zařízení do určené hloubky, aby skutečně plnilo funkci přihnojování do zóny kořenů. Zejména draslík (K) a fosfor (P) je totiž třeba dostat co nejblíže ke kořenům. Naproti tomu dusík (N) je vhodné hnojit pouze mělce pod povrch půdy. Vhodné je proto k hnojení využívat jednosložková hnojiva, než kombinovaná hnojiva, jako jsou NPK nebo Cererit.
Prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.
Zpětná vazba
Chceme Vám poskytovat vždy ty nejlepší služby, dejte nám vědět, jak jste spokojení, nebo co bychom mohli zlepšit
