Potřeba ošetření proti šedé hnilobě
Značná proměnlivost počasí vytváří neustále příznivé podmínky pro rozvoj houbových chorob. V souvislosti se zaměkáním bobulí u mnoha odrůd a deštivým počasím je vhodný termín pro provedení ochrany proti šedé hnilobě hroznů révy.
Šedá hniloba však napadá především dozrávající hrozny. Bobule jsou pokryté šedým povlakem houby. Hrozny se potom velmi rychle znehodnocují. Hniloba vzniká v místech mikrotrhlinek na bobulích, kde dochází k unikání cukrů.
Příčinou praskání je vyšší tlak v dužnině způsobený vyšším příjmem vody. Ten po zaměkání bobulí probíhá z velké části přes kutikulu, takže její tloušťka, struktura a voskové vrstvy ovlivňují množství přijaté vody. Praskání ovlivňuje také délka deštivého počasí a teplota – při chladném počasí praskají bobule méně. Po začátku zaměkání bobulí může docházet k napadení hroznů prostřednictvím přímé infekcí způsobenou konidiemi nebo infekcí z bobule na bobuli způsobenou myceliem z infikovaných bobulí na hroznu.
Příznivé podmínky pro konidiální infekci představují teploty mezi 15–25 °C spojené s ovlhčením rostlinných pletiv pod dobu 12 až 24 hodin. Optimální je teplota mezi 20–24 °C.
Za příznivého počasí se tvoří větší množství konidioforů s konidiemi. Konidie mohou být na začátku vegetačního období přenášené větrem nebo rozstřikováním dešťových kapek na zelené rostlinné pletivo. Po proniknutí do pletiva hostitele hyfy rostou a po jejich rozvětvení se tvoří husté šedé mycelium, na němž se vyvíjejí konidiofory s konidiemi. Klíčovými klimatickými parametry pro rozvoj šedé hniloby jsou teplota a trvání ovlhčení. Náchylnost na napadení šedou hnilobou hroznů révy se zvyšuje s postupujícím zráním bobulí v důsledku zvyšujícího se obsahu cukrů.
Výrazným rizikem, který podporuje rozvoj šedé hniloby jsou husté hrozny s deformovanými bobulemi. V takových podmínkách dochází k velmi rychlému rozvoji šedé hniloby díky přenosu z bobule na bobuli a zeslabení vrstvy kutikuly v místě dotyku bobulí. V hustých hroznech se také lépe udržuje vlhkost.
Velmi nebezpečnou hnilobou ovlivňující kvalitu hroznů je octová hniloba. Původci octové hniloby se mohou ve vinici přenášet prostřednictvím hmyzu, ptactva nebo mušek rodu Drosophila. V posledním období se u nás objevuje druh Drosophila suzuki, který představuje obrovské nebezpečí z hlediska rozvoje octové hniloby. Příznaky octové hniloby jsou pozorovatelné na bobulích, které se zbarvují do různých odstínů světle hnědé až červenohnědé barvy. Rovněž octová hniloba se už v tomto období objevuje na bobulích.
V období střídání deštivých period a teplých dnů se tvoří příznivé podmínky pro rozvoj šedé hniloby. Je proto vhodné provést ochranu zóny hroznů, prostřednictvím přípravků na šedou hnilobu hroznů. Při aplikaci těchto přípravků je třeba zohlednit ochrannou lhůtu přípravků ve vztahu ke sklizni hroznů. Ochranná lhůta je koncipovaná také s ohledem na schopnost kvašení moštů, proto je také obvykle delší než u některých ovocných druhů.
Přípravky určené pro ochranu proti šedé hnilobě je možné najít na rostlinolékařském portálu. Vzhledem k fenologickému stádiu hroznů a vývoji počasí je vhodné využívat přípravky s kombinovaným tzn. kontaktním a systémovým účinkem.
Zdroj: Prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.
