Pozor na výskyt chřadnutí a odumírání révy – ESCA
Chřadnutí a odumírání révy – ESCA se v celosvětovém hledisku označuje za velmi nebezpečnou chorobu révy vinné a její ničivá intenzita bývá srovnávána s révokazem. Velmi velký výskyt této komplexní houbové choroby, která se zkráceně označuje termínem ESCA, je především ve vinařských zemích na jihu Evropy.
U nás se výskyt choroby ESCA objevuje často ve starších vinicích a také ve spojení s působením jiných stresových faktorů.
Příznaky ESCA se projevují na listech, hroznech a dřevnatých částech keřů. Nejčastěji se objevují příznaky napadení na listech. Na listech vznikají světlezelené, a později chlorotické skvrny ohraničené žilnatinou a okrajem listů. Napadená listová plocha nekrotizuje mezi listovou žilnatinou a tento příznak se označuje termínem „tygrovitou listů“, protože připomíná pruhy na srsti tygra. Později dochází k nekrotizaci napadených částí listů. Nekrotizované listy opadávají. Na bobulích je možné pozorovat příznaky ve formě malých, tmavých skvrn, které jsou uspořádané nepravidelně nebo v proužcích. V některých případech mohou být napadené i celé bobule. Příznaky na bobulích se mohou vyskytnout nezávisle na napadení na listech. Poškozené bobule se scvrkávají a usychají. Velmi významné příznaky se objevují na průřezu dřevem. Na řezu se objevují různé příznaky nekrotizace dřeva, hnědé nebo černé tečky, skvrny nebo trouchnivění dřeva.
Vlivem stresu způsobeného suchem a vysokých teplot může docházet k oslabení révových keřů. Révové keře potom mohou být náchylné k napadení chorobami a škůdci. Infekce houbami, způsobujícími chorobu ESCA, se proto může také projevit na oslabených keřích.
V posledních 14 dnech se začínají častěji na keřích objevovat příznaky ESCA. Nejvyšší výskyt je ve vinicích starších než 15-20 let. Keře s příznaky onemocnění ESCA je proto vhodné již v tuto dobu výrazně označit, aby bylo možné v zimním období provádět nápravná opatření.
V rámci nápravných opatření je možné úplné odstranění napadených keřů z vinice nebo se pokusit o jejich zmlazení.
Becker a Oberhofer (2009) v této souvislosti uvádí jako možnost ochrany zpětný řez kmínku. Jestliže se zjistí napadení ve dřevě kmínku, tak se kmínek postupně seřezává, až se případně dojde na zdravé, nenapadené dřevo. Zdravé dřevo se zpravidla nachází až těsně nad místem roubování keře. Cílem je napadené keře obnovit díky vytvoření nových kmínků z bazálních letorostů, které začnou obrůstat v jarním období. Napadené keře je třeba ve vinici označit, aby mohla při termínu zimního dřevu nastat obnova. Napadené keře se dobře poznají podle příznaků na listech, které jsou dobře patrné v pozdním létě. Čím dříve po zjištění napadení dojde k pokusu o obnovení, tím větší je pravděpodobnost úspěchu. Výhodou okamžité obnovy napadených keřů je skutečnost, že dojde k odstranění zdroje infekce z vinice.
Druhou možností je úplné vyklučení napadených keřů a podsazení vinice novými sazenicemi. K podsadbě je také možné využívat sazenice na vysokém kmínku.
Velmi důležité je dřevo z napadených keřů zcela odstranit z vinice a spálit. Jakmile by došlo k jejich mulčování nebo podrcení dřeva, začaly by se uvolňovat spory hub a prostřednictvím řezných ran by se mohly dostat do dřeva zdravých keřů.
Prevence je zatím nejlepším způsobem ochrany proti rozšiřování chřadnutí a odumírání révy.
Zdroj: Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.
