Rizika velkých řezných ran při zimním řezu
Hlavním cílem při zimním řezu je minimalizovat řezné rány. Při zimním řezu se často dělá zbytečně velké množství řezných ran. Rizikem jsou velké řezy do starého dřeva a také velký počet malých řezných ran na vrcholu kmínku. (Obrázek 1) Obojí může výrazně ovlivňovat vitalitu keře. Pro správnou výkonnost révového keře jsou důležitá kvalitní, nepřerušená vodivá pletiva, které spojují kořenový systém, s letorosty, listy a hrozny. Právě proto je významné veškerý obrost vylamovat v zeleném – bylinném stavu. Řezné rány totiž představují riziko přerušení vodivých pletiv a šíření ESCA.
Aktuální poznatky vnáší nových pohled na způsob zacelení řezných ran po zimním řezu. Zatímco u ovocných dřevin dochází poměrně velmi dobře k tvorbě kalusu a uzavření řezných ran, u révy vinné, jako teplomilné dřeviny, je tomu naopak. K optimálnímu uzavření ran a tvorbě kalusu dochází při teplotách okolo 25°C. Takové teploty se však v období zimního řezu v našich vinicích nevyskytují.
Zejména u velkých řezných ran proto nedochází k přirozenému zacelení, ale kuželovitému vysychání řezné rány. Vysychání může poškodit také vodivá pletiva v rostlině a omezit nebo úplně zastavit tok živin a vody do plodné části keře. (Obrázek 2,3) Velikost poškozené vnitřní části dřeva je přímo úměrná velikosti řezné rány. Cévní svazky vysychají ve tvaru kužele. Tento kužel zasahuje do starého dřeva. Čím větší je řezná rána a čím starší je dřevo, tím rychleji se síří vysychání a poškození do šířky a hloubky rostliny. Jelikož může být na vrcholu kmínku poměrně velký počet řezných ran, mohou být díky vysychání poškozené také cévní svazky, které směřují i do jiné části keře. Révový keř proto není schopný dokonale využívat živiny, vodu a zásobovat nadzemní část keře. Kromě rizika vysokého napadení ESCA, hrozí také oslabení révových keř zhoršení výnosu a kvality.
Malé řezné rány, především na jednoletém nebo dvouletém řeze mají schopnost se poměrně dobře zacelit. K úplnému zacelení malých řezných ran však přesto dochází u révy vinné velmi pomalu a často k němu dojde až třeba po roce. Z pohledu minimalizace vstupu houbových patogenů a výkonnosti révového keře jsou proto nejlepší.
Dalším tématem je jak kvalitně má být „začištěná“ řezná rána. Poznatky s vysycháním dřeva ukazují, že čím je řezná rána kvalitněji začištěná, tím více může vysychání postupovat dovnitř dřeva. Dřevo na každé, i malé řezné ráně vysychá do hloubky 2-3 mm. Malý přesah řezné rány je proto výhodnější než dokonalé „začištění“. Vodivá pletiva v řezných ranách uzavírají tzv. thyly. Thyly jsou kulovité až vejčité vychlípeniny protoplastu parenchymatických buněk, které vyrůstají do lumenu cév a za spoluúčasti gelů, klejopryskyřic a polyfenolů rány účinně zacelují.
Mezi vinohradníky je velmi oblíbené pravidelné výrazné sesazování kmínku na dřevo vyrůstající z dvouokých čípků nebo starého dřeva. Právě při tomto sesazení se však není možné vyhnout velkým řezům (Obrázek 4).
Všechny tyto poznatky vedou k novým systémům řezu s minimálním podílem řezných ran. Italové, Marco Simonit a Pierpalo Sirch (www.simonitesirch.it) vytvořili nový systém řezu révy vinné s minimalizací řezných ran do starého dřeva. Tento systém se aplikuje ve vinicích s Guyotovým řezem na čípek a tažeň. Základem celého systému je správné zapěstování pěstitelského tvaru. Při zimním řezu se potom pracuje pouze s jednoletým a dvouletým dřevem.
Zdroj: Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.
Zpětná vazba
Chceme Vám poskytovat vždy ty nejlepší služby, dejte nám vědět, jak jste spokojení, nebo co bychom mohli zlepšit
