Slzení a vývoj révy

Při zimním řezu révy vinné ve vinici je možné v letošním roce pozorovat pouze minimální slzení révy. Míza, která se uvolňuje při slzení, je bohatá na zásobní látky. Zásobní látky jsou důležité pro vývoj révy vinné od rašení do kvetení.

Zásobní látky jsou u révy vinné uložené především v kořenech a starém dřevě. Množství zásobních látek závisí na vývoji klimatických faktorů a révy vinné v předcházejícím ročníku (2013). Důležitým zdrojem zásobních látek jsou listy. Asimiláty vytvořené rostlinou se využívají pro zrání hroznů a také se ukládají ve formě zásobních látek. Ideální je proto, aby proběhla sklizeň hroznů dříve, než opadnou listy.

Ročník 2013 však byl v tomto ohledu obzvláště nepříznivý. Prakticky od 20.9. výrazně poklesly teploty a fotosyntetická aktivita listů se postupně omezovala. Okolo 1.10. pak v mnoha vinicích byly listy poškozené podzimními mrazíky. Podmínky pro tvorbu zásobních látek proto nebyly zcela ideální, což se může projevit na vývoji révy vinné v roce 2014. Negativně působí také velmi nízký úhrn srážek během zimního období.

Projev slzení na řezných ranách má vztah k metabolické aktivitě v kořenech. Tato aktivita je ovlivněná především teplotou půdy a půdní vlhkostí. Teplota půdy však zásadním způsobem ovlivňuje mobilizaci zásobních látek. Vyšší teploty půdy vedou k rychlejší mobilizaci zásobních látek a také rychlejšímu nástupu rašení a růstu. Naproti tomu nízké teploty půdy zpomalují mobilizaci zásobních látek a negativně ovlivňují růst révy. Také nedostatek vody v půdě, starém dřevě a kořenech může negativně ovlivňovat slzení a růst révy.

Hlavní zásobní látky v kořenech jsou tvořené škrobem a bílkovinami. Při příznivých podmínkách dochází k uvolňování zásobních látek, které jsou transportované vodivými pletivy (xylémem- dřevem) do nadzemních částí keře. Vodivými pletivy se potom nejčastěji pohybují cukry (glukóza a fruktóza), aminokyseliny, organické kyseliny, minerální látky (zejména K, Ca a N). Zásobní dusíkaté látky mají velký význam pro počáteční růst révy, tvorbu chlorofylu a fotosyntetickou aktivitu. V kořenech také dochází k tvorbě rostlinných hormonů – cytokininů a giberelinů, které ovlivňují růst révy.

I když projev slzení je ve vinicích velmi slabý, doufejme, že réva vinná dobře přezimovala a začátek vegetace bude příznivý. Zkušenosti se slabým růstem letorostů mají vinohradníci z ročníku 2012. V případě potřeby je proto vhodné aplikovat listovou výživu pro podporu růstu révy. Také ve vinicích ozeleněných téměř výhradně travní monokulturou, je možné očekávat potřebu hnojení nebo dokonce podrývání nebo rozdiskování ozelenění v závislosti na vývoji půdní vláhy.

Mnoho vinohradníků ještě v tomto období provádí půdní rozbory v plodných vinicích. Draslík (K), fosfor (P) a hořčík (Mg) je vhodné aplikovat hloubkovým způsobem. Tyto živiny jsou v půdě méně pohyblivé a je proto vhodné je aplikovat do zóny kořenů, tzn. hloubky 40-60 cm. Při tomto zásahu dochází k odříznutí části kořenového systému. A právě v kořenech jsou uložené zásobní látky, které bude réva vinná při rašení potřebovat. Na jaře 2014 už proto není vhodné tento zásah aplikovat. Zásobní látky, které se při zásahu odstraní s kořeny, by mohly révě vinné chybět. Obzvláště když vegetace v roce 2014 ani zima nebyla pro tvorbu zásobních látek zrovna příznivá. Hloubkové hnojení je proto vhodné provádět až na podzim. Aplikace draslíku, fosforu a hořčíku na povrch půdy s mělkým zadiskováním nemá význam, protože by trvalo velmi dlouho, než se živiny dostanou do zóny kořenů. Naproti tomu, je stále vhodný termín pro hnojení dusíkem.

Hloubkové kypření s hnojením