Synchronizace zrání hroznů, aneb management alkoholu ve vinici

Teplé počasí vytváří příznivé podmínky pro tvorbu cukrů. Ve vinicích kde jsou ještě stále zásoby vody a nejsou patrné příznaky stresu vyvolaného suchem, může probíhat optimálně fotosyntéza. V takových případech potom bude po zaměkání bobulí docházet k rychlému zvyšování cukernatosti.

Teplé a suché počasí však nevytváří optimální podmínky pro tvorbu aromatických látek. Pro tvorbu aromatických látek jsou ideální výkyvy denních a nočních teplot, ke kterým v našich podmínkách dochází v září a říjnu.

Může proto nastat značná nerovnováha mezi cukernatostí a aromatickou zralostí cukrů. Cukernatost může, u některých odrůd, velmi rychle dosáhnout hodnot pozdního sběru, a vinař, který chce vyrábět suchá vína, bude muset hrozny sklidit. Takové hrozny však nebudou aromaticky vyzrálé. Sklizeň hroznů může totiž probíhat až o 3-4 týdny dříve než je obvyklý termín.

Takové ročníky nejsou v našich podmínkách výjimečné. Podobný trend měly roky 2006, 2009 a zejména 2011. Jelikož vysoký obsah cukrů a tím také vysoký obsah alkoholu ve vínech jsou celosvětovým problémem, zkouší se technologie, jak zpomalit tvorbu cukrů a posunout zrání hroznů do podmínek, které budou příznivé pro aromatickou vyzrálost hroznů.

Cílem je proto zpomalit vzestup cukernatosti. Cukry se tvoří v listech a z listů se transportují do bobulí. Dynamiku vzestupu cukernatosti proto ovlivní zelené práce s listovou plochou. Klíčem k úspěchu proto může být odlistění.

Není však vhodné odlistění v zóně hroznů. Listy v zóně hroznů již mají nižší fotosyntetickou výkonnost a neměly by pozitivní dopad. Odlistění v horkých dnech by vedlo k náhlé exponovanosti k vysokým teplotám a intenzivnímu slunečnímu záření a mohlo by dojít k projevu slunečního úžehu a poškození kvality hroznů. Poškození bobulí by mohlo vést později k rozvoji hnilob.

Listy v horní části listové stěny jsou velmi důležité pro zrání hroznů. Jedná se o nejmladší listovou plochu, většinou na zálistcích. Tyto listy jsou velmi důležité, protože i v případě prudké změny počasí, se budou nejvíce podílet na tvorbě cukrů.

Optimální je proto práce s listy v polovině listové stěny. Tyto listy jsou na vrcholu své fotosyntetické výkonnosti nebo už postupně klesá. Jejich odstranění proto může snížit asimilační plochu keře a ovlivnit tak i fotosyntetickou aktivitu listové plochy. V případě příznivých klimatických podmínek proto bude docházet k pomalejšímu vzestupu cukernatosti. Zrání hroznů se tak posune do podmínek příznivých pro tvorbu aromatických látek.

Hlavním cílem zásahu je dosáhnout co nejlepší aromatickou zralost bobulí. Vliv na aromatickou zralost bobulí je dobré ukázat na ročníku 2011. Hrozny odrůd Sauvignon blanc nebo Pálava se často sklízely již v polovině září. Hrozny měly vysokou až velmi vysokou cukernatost. V chuti bobulí se projevovaly bylinné, zelené, chlorofylové tóny. Ovocných tóny byly velmi nevýrazné a zastřené. Stejný charakter jako v hroznech se projevoval také ve vínech. Posun zrání je proto velmi důležitý.

Tento agrotechnický zásah může mít velký význam zejména u odrůd, které jsou charakteristické dynamickým vzestupem cukernatosti a aromatické látky hrají z pohledu kvality velký význam. Jedná se proto zejména o bílé moštové odrůdy: Sauvignon blanc, Tramín červený, Pálava, Rulandské šedé a Rulandské bílé.

Odlistění zóny hroznů je vhodné provést v pásu širokém 20-30 cm (Obrázky 1 a 2). Odlistění je vhodné provést od poloviny listové stěny, směrem nahoru. Vhodný termín pro provedení je během 14 dnů po začátku zaměkání bobulí.

Jedná se o poměrně nový agrotechnický zásah. Bylo by ho proto vhodné vyzkoušet spíše na menší ploše a neošetřit tímto způsobem celé vinice. Pokud se pozitivní vliv zásahu prokáže, mohl by se v teplých ročnících stát součástí agrotechniky. Při prvních pokusech v roce 2014 se ukázal pomalejší nárůst cukernatosti. Prudký zlom počasí v září však znemožnil prokázat také vliv na aromatické látky v bobulích.

Obrázek 1- Odlistění v horní polovině listové stěny. Obrázek 2- Odlistění v horní polovině listové stěny-detail.

Zdroj: Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.