Vhodné druhy rostlin pro ozelenění vinic
Ozeleňovací směsi nové generace jsou složené s několika druhů rostlin, které pochází z různých čeledi. Při tvorbě ozeleňovacích směsí je proto třeba vědět co, která rostlina případně čeleď přináší pozitivního nebo negativního pro révu vinnou. Dosavadní pokusy ukazují jednoznačně vhodné druhy rostlin a naopak druhy nevhodné.
V minulosti tvořily základ ozelenění vinic rostliny z čeledi lipnicovité, které je možné označit také termínem trávy. Mluvilo se proto spíše o zatravnění vinic (Obrázek 1 a 2). Trávy vytváří velmi hustý kořenový systém v horní vrstvě půdy. Vytváří tím významnou konkurenci ve vztahu k révě vinné. Kořenový systém trav odebírá vyšší podíl srážkové vody a také případné dusíkaté minerální hnojiva. Vinice se proto při monokultuře trav, jako ozelenění vinice, dostane dříve do stresových situací. V suchých ročnících může nastat také potřeba zatravnění podřezat nebo zkultivovat, aby se omezila konkurence pro révu vinnou. Trávy také vytváří menší podíl zelené hmoty. Nepředstavují proto výrazný zdroj zelené hmoty pro mineralizaci. Zelená hmota trav rovněž není nijak výrazně bohatá o dusík. Pozitivní vlastností je rychlé zapojení porostu, takže minimalizace eroze. Hustý kořenový systém v horní vrstvě půdy dobře tlumí pojezdy mechanizace a působí tím proti utužení půdy. Jednoduché je také ošetřování zatravnění, protože lze nejlépe využívat mulčování.
Důsledkem monokultury travních druhů byla také horší kvalita hroznů, zejména z pohledu obsahu dusíkatých látek v moštu. Mošty z vinic zatravněných travními druhy se vyznačují nízkým obsahem asimilovatelného dusíku. V Německu byl s tímto systémem ozelenění vinic spojený fenomén UTA (netypické stárnutí vín). Vína z hroznů s nízkým obsahem asimilovatelného dusíku se také vyznačují nevýrazným aromatickým profilem, díky snížené tvorbě esterů, které pozitivně přispívají ke kvalitě vína.
Cestou do budoucna jsou proto druhově bohaté ozeleňovací směsi, které mohou pozitivně přispívat ke kvalitě půdy, révových keřů a také hroznů. Využívání druhově bohatých ozeleňovacích směsí s sebou přináší mnohá úskalí. Ve směsích proto klesá podíl lipnicovitých a zvyšuje se podíl rostlinných druhů z čeledi bobovité, brukvovité nebo ostatních čeledí.
Dominantní rostlinné druhy v směsích pochází z čeledi bobovité. Velkou předností rostlin z čeledi bobovité je jejich schopnost poutat vzdušný dusík, díky symbióze těchto rostlin s hlízkovými baktériemi. Zelená hmota těchto rostlin je potom bohatá na dusík, který se po mineralizaci dostává do půdy a stává se přístupný pro kořenový systém révy vinné (Obrázek 3). Bobovité rostliny slouží jako výživa dusíkem pro révu vinnou. Při ozelenění s vyšším podílem bobovitých rostlin je možné zcela vyloučit hnojení minerálním dusíkem. Bobovité rostliny tím zabezpečují výživu dusíkem. Bobovité také prokořeňují půdu do hlubších vrstev. Kořeny bobovitých rostlin dobře prokořeňují půdu, zlepšují strukturu půdy a umožňují tím také lepší zakořenění révy vinné. Ozelenění tvořené převážně rostlinami z čeledi bobovité se ošetřuje zejména kosením nebo válením. Významným způsobem zlepšují kvalitu hroznů zejména obsah asimilovatelného dusíku. V mnoha vinicích se ukázala, že přechod od travní monokultury, třeba pouze na jednoduchou směs bobovitých rostlin výrazně zlepšil vitalitu vinice a aromatickou kvalitu vína.
Další z možných čeledi, která se využívá k tvorbě druhově bohatých směsí, jsou rostlinné druhy, z čeledi brukvovité. Pozitivní vlastností brukvovitých rostlin je, že tvoří vysoký podíl zelené hmoty a také velmi dobře a hluboko prokořeňují půdu. Negativní vlastností, jako složky směsi pro trvalé ozelenění vinic, je jejich velká konkurence ve vztahu k ostatním druhům. Rostliny z této čeledi tvoří poměrně rychle vysoký podíl zelené hmoty a poměrně velmi rychle jsou schopné zcela pokrýt povrch půdy (Obrázek 4). Souvislý pokryv půdy potom utlumí růst ostatních druhů rostlin. Často se pak ze směsi stane monokultura rostlin z čeledi brukvovité. Právě z tohoto důvodu jsou tyto druhy velmi vhodné pro ozelenění meziřadí přes zimní období, kdy je pozitivní pokryv půdy a vyšší tvorba zelené hmoty.
V ozeleňovacích směsích, pro trvalé ozelenění vinic, se často vyskytuje hořčice, která patří do čeledi brukvovité. Právě v suchém roce 2015 se ukázaly negativní vlastnosti tohoto druhu. V suchém jaře vzešla ve směsích především hořčice (Obrázek 5). Díky své vitalitě odebírala vyšší podíl vody a omezovala růst ostatních druhů. Hořčice velmi rychle dorostla až téměř do zóny hroznů a bylo třeba ji pomulčovat. Mulčováním se následně poškodily nebo úplně zničily ostatní druhy. Vznikla potom monokultura hořčice.
Cílem tvorby směsí proto musí být využívat pozitivních vlastností jednotlivých druhů rostlin a naopak eliminovat negativní vlastnosti jednotlivých druhů rostlin. Základem je proto koncepce ozeleňovacích směsí takovým způsobem, aby si rostliny ve směsi navzájem „vyhovovaly“ a nikoliv, aby si výrazně konkurovaly. Znalost vlastností jednotlivých čeledí a druhů je proto velmi důležitá pro koncepci ozeleňovacích směsí. Důkazem, že je možné dojít k pozitivnímu cíli, ukazují směsi na obrázcích 6 a 7.
Zdroj: Prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.
Zpětná vazba
Chceme Vám poskytovat vždy ty nejlepší služby, dejte nám vědět, jak jste spokojení, nebo co bychom mohli zlepšit
