Vhodný termín pro výsev ozeleňovacích směsí
Nejpoužívanějším způsobem ozelenění ve vinicích, je ozelenění každého druhého meziřadí systémem trvalého ozelenění. Z pohledu ochrany půdy, zlepšení struktury půdy a zlepšení výživy révy vinné je vhodné ozeleňovat také další meziřadí. Vhodným způsobem je ozelenění druhého meziřadí ve vinici pouze po určitou dobu roku.
Tento způsob ozelenění napomáhá eliminovat stresové situace, které se mohou ve vinici projevovat při ozelenění všech meziřadí. Z pohledu péče o půdu je nejvhodnějším způsobem ozelenění „přes zimu“.
Pozitivní vlastností ozelenění je, že umožňuje během vinobraní, pohyb mechanizace ve všech meziřadích. Výsev je proto optimální provést v takový termín, aby rostliny rychle vzešly a vytvořily rychle ve vinici zapojený porost.
Výsev je vhodné volit také v takový termín, aby rostliny vytvořily do zimy dostatek zelené hmoty. V některých případech se totiž mohou také využívat nepřezimující druhy. Jestliže však tyto rostliny vytvoří dostatek zelené hmoty, je půda chráněná také v případě, když dojde k poškození rostlin zimními mrazy.
Rostliny, které stihnout v podzimním období dobře zakořenit, mají také na jaře schopnost rychle přejít do stádia růstu a tím pádem mohou také na jaře tvořit zelenou hmotu, která může následně zvyšovat obsah organické hmoty v půdě.
Z praktických pokusů, provedených v letošním roce, je patrné, že směsi složené z druhů vhodných pro ozelenění přes zimu poměrně dobře vzchází a také rychle rostou.
Optimální je proto srpnový výsev těchto směsí. Při volbě termínu je vhodné využívat alespoň částečně vláhu. Rostliny potom poměrně rychle, do týdne až 14 dnů vzchází a poměrně rychle začíná růst. Při velmi intenzivním nárůstu zelené hmoty, která by mohla zhoršovat podmínky v zóně hroznů, by bylo vhodné ozelenění ještě ke konci podzimu pomulčovat.
Vhodnou směs pro ozelenění přes zimu nabízí také BS Vinařské potřeby. Tato směs byla pokusně vysetá v květnu 2016 a prokázala velmi dobrou schopnost vzcházení osiva i nárůstu zelené hmoty.
Zdroj: Prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.
