Vliv osečkování na výnos a kvalitu hroznů

Réva vinná je stále v období intenzivního růstu a postupně se blíží termín prvního osečkování letorostů.

Osečkování zlepšuje oslunění listové stěny, zlepšuje provzdušnění listové stěny a osychání hroznů a především ovlivňuje tok asimilátů v letorostech.

Během růstu letorostů je vrchol letorostu hlavním příjemcem vytvořených asimilátů. Jakmile dojde k odstranění vrcholu letorostu, tzn. při osečkování, dochází také ke změně toku asimilátů. Asimiláty se tak rozdělují mezi květenství a hrozny nebo zálistky rostoucí v horní části listové stěny. Po odkvětu se však stávají hrozny nejvýznamnějším příjemcem asimilátů. Termín osečkování proto může díky vlivu na tok asimilátů ovlivnit také výnos nebo kvalitu hroznů.

Z pohledu struktury a kvality hroznů je vhodné provádět osečkování letorostů co nejpozději po odkvětu. Hlavní vliv však má, ale skutečný růst letorostů ve vinici, a osečkování je třeba provádět v okamžiku, kdy letorosty prorůstající drátěnku rostou vzpřímeně. Letorosty nesmí začít převisat, protože potom výrazně zastiňují listovou stěnu a zhoršují mikroklima. Důsledkem může být rozvoj houbových chorob.

Nejméně vhodné je provádět osečkování před kvetením nebo krátce po dokvětu. Tyto termíny osečkování podporují výnos. Osečkování před kvetením vede k lepšímu odkvětu. Na květenství proto odkvete větší procento květů. Lepší odkvět způsobuje větší počet semen v bobulích a tím také větší bobule. V důsledku toho jsou bobule v hroznu hustěji uspořádané. Hustá struktura uspořádání bobulí v hroznu podporuje rozvoj hniloby, během zrání hroznů. Větší bobule vykazují také většinou nižší kvalitu obsahových látek.

Po odkvětu dochází k intenzivnímu dělení buněk ve slupce a dužnině a celkovému růstu bobule. Výraznější přísun asimilátů do bobulí proto v tuto fázi opět podporuje zvětšování velikosti bobule a tím pádem výnos.

Čím později po odkvětu se provede první osečkování, tím výrazněji se podporuje kvalita hroznů na úkor výnosu. Osečkování do 10 dne po odkvětu révy výrazně podporuje tvorbu výnosu, velkých bobulí a hustých hroznů. Mezi 10-20 dnem je neustále tendence na straně výnosu. Teprve osečkování mezi 20-30 dnem po odkvětu vede k tvorbě kvality. Intenzivní růst bobulí se v této fází zpomaluje, takže nedochází k podporování tvorby výnosu díky translokovaným asimilátům, ale naopak k tvorbě kvality.

Termín osečkování by měl proto být kompromisem mezi fyziologickými zákonitostmi révy vinné a skutečným růstem révy vinné ve vinici.

Po osečkování, tzn. přerušení hlavní osy letorostů, dochází k intenzivnímu růstu zálistků. Zálistky představují důležitou listovou plochu pro zrání hroznů. Přibližně 40 dnů stoupá výkonnost fotosyntézy u listů na vrchol. Takže při dalších osečkováních během vegetace je vhodné maximálně využívat výkonnosti listové plochy a zajistit, aby při zrání hroznů byla k dispozici mladá a zdravá listová plocha.

Při osečkování letorostů si je také třeba uvědomit, že optimální listová plocha by měla představovat asi 1,2-1,4 m délky letorostů. 

Obrázek 1- Bujný růst letorostů před osečkováním.Obrázek 2-Optimální výška listové stěny po osečkování.

Obrázek 3- Před osečkováním začínají hzálistky u vzpřímených letorostů teprve rašitObrázek 4 - nebo jsou velmi malé a začínají růst až po osečkování.

Zdroj: Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.