Vylamování zálistků - 1.7. 2013
Po provedení osečkování dochází k intenzivnímu růstu zálistků. Zálistky (fazochy) vyrůstají v paždí listů z zálistkových oček. Jedná se o postranní letorosty. Zálistky mají stejnou stavbu jako hlavní letorosty.
Na zálistcích se mohou objevovat květenství a hrozny. Intenzita tvorby květenství na zálistcích závisí na ročníku a odrůdě. Je proto otázkou, jak se chovat k zálistkovým hroznům (martiňákům). K zálistkovým hroznům je třeba opět přistupovat v závislosti na ročníku, průběhu počasí a odrůdě. U modrých moštových odrůd je vhodné vždy zálistkové hrozny odstraňovat. Zálistkové hrozny mohou výrazně zvyšovat výnos na keři a svým vyšším postavením na letorostu také konkurovat transportu asimilátů do hroznů na hlavních letorostech.
Trochu jinou situaci ukazuje vinohradnická praxe u bílých odrůd. Zejména u raných odrůd, jako jsou Muškát moravský, Müller Thurgau, Irsai Oliver se zálistkové hrozny často ponechávají na keři. K ponechání na keři se je možné odhodlat pouze v teplých ročnících, kdy je zabezpečené, že hrozny dosáhnout určité zralosti. Pak mohou sloužit jako zajímavá „rezerva kyselin“ a sloužit ke zlepšení pH moštu. U většiny pozdních bílých odrůd je vhodné zálistkové hrozny odstranit.
Také letošní ročník a vývoj počasí naznačuje, že bude vhodnější zálistkové hrozny z keřů odstranit.
Daleko významnější je však funkce zálistků jako zdroje asimilátů. Zálistky svoji fyziologickou činností vyživují vyvíjející se zimní očka pro příští vegetační období a asimilují podobně jako hlavní letorost.
Význam zálistků jako zdroje asimilátů se zvyšuje během zrání hroznů. Zálistky totiž představují mladší listovou plochu, protože každé osečkování podpoří také růst a vývoj zálistků. Během zrání hroznů jsou proto nejvýznamnějším zdrojem asimilátů zálistky v horní třetině listové stěny. Tyto zálistky transportují asimiláty do hroznů a podporují tvorbu cukrů a dalších kvalitativních parametrů. Zálistky se zároveň podílí na tvorbě zásobních látek ve starém dřevě a kořenovém systému révy.
Je proto velmi důležité si uvědomit význam zálistků v horní třetině listové stěny. Zálistky by v žádném případě neměly být napadené houbovými chorobami. Během srpna jsou často napadené plísní révy, která je dokáže často zcela zničit. O zálistky je proto třeba pečovat až do konce vegetace. Dále není vhodné hlubší osečkování ve fázi zrání hroznů. Osečkování připraví révu vinnou o důležitou listovou plochu na zálistcích. Nová listová plocha buď nenaroste, nebo růst nových listů asimiláty spíše spotřebovává než by vytvářel.
Jak tedy přistupovat k zálistkům u révy vinné? Z výše uvedeného vyplývá, že zálistky jsou velmi cenným zdrojem asimilátů pro révu vinnou. Zálistky je proto vhodné vylamovat především v zóně hroznů. Zálistky v zóně hroznů mohou výrazně zahušťovat listovou stěnu a zhoršovat mikroklima zóny hroznů. Důsledkem může být zvýšená citlivost na napadení houbovými patogeny a zhoršené podmínky pro zrání hroznů. Vylamování zálistků v zóně hroznů naproti tomu zlepšuje mikroklima keře, keř je vzdušnější a hrozny jsou lépe exponované ke slunečnímu záření. Aby se zabránilo extrémní exponovanosti hroznů ke slunci, je lepší odstranit zálistek a ponechat raději hlavní list v zóně hroznů.
Zálistky nad zónou hroznů se udržují v požadovaném tvaru osečkování. Osečkování je vhodné termínovat tak, aby se maximálně využila asimilační schopnost zálistků. Asimilační výkonnost zálistků roste po dobu 30-40 dnů.
Vylamování zálistků se nejvíce provádí ručním způsobem, lze ho však mechanizovat také s použitím defoliátorů.
Zálistek
Frankovka-silné napadení padlím u keřů bez vylámání zálistků
Květenství na zálistku
Napadení zálistků plísní révy
Vysoká násada zálistkových hroznů u odrůdy Laurot
Modrý Portugal-před vylamováním zálistků v zóně hroznů
Modrý Portugal-po vylamování zálistků v zóně hroznů
Zpětná vazba
Chceme Vám poskytovat vždy ty nejlepší služby, dejte nám vědět, jak jste spokojení, nebo co bychom mohli zlepšit
