Výška kmínku ve vztahu k tvarování tažňů

V nových výsadbách je třeba, již od samého počátku dbát, na správnou výšku kmínku ve vztahu k používanému tvarování tažňů. Tato skutečnost je velmi důležitá zejména u vinic, kde se využívá tvarování na plochý tažeň.

Aby bylo možné tažeň optimálně tvarovat je třeba, aby vrchol kmínku byl vždy umístěný pod vodícím drátem. Jestliže je vrchol kmínku ve výšce vodícího drátu (Obrázek 1), nebodokonce nad vodícím drátem,není možné tažeň optimálně tvarovat. Při ohýbání tažně může dojít k prudkému ohybu, případně až zaškrcení, které může zhoršovat tok živin.

Jako zcela optimální se ukazuje vrchol kmínku přibližně 15-20 cm pod vodícím drátem (Obrázek 2). V tomtopřípadě je možné provést plynulý ohyb tažně a jeho vyvázání k vodícímu drátu.

Výrazně nižší kmínek ve vztahu k vodícímu drátu také není vhodný, protože díky tvarování tažně nejdříve prudce nahoru a potom do oblouku může docházet k ovlivnění rašení oček a růstu letorostů na tažni.

Již při vzdálenosti mezi kmínkem a vodicím drátem na úrovni 10 cm, není možné optimální způsobem tvarovat plochý tažeň (Obrázek 3 a 4).

Jestliže dochází k problémům s výškou kmínků v nových výsadbách, je tato situace dvojnásob problematická (Obrázek 5). Nadruhé straně však existujemožnost tuto situaci poměrně jednoduše napravit.

Náprava spočívá ve výraznějším snížení vrcholu kmínku pod vodící drát. Na tuto skutečnost se je však potřeba zaměřit už při čištění kmínku. Aby bylo možné v zimním období provést snížení kmínku, je potřeba již na jaře vybrat optimálně postavený letorost, vyrůstající ze starého dřeva. Při výběru letorostu se je třeba zaměřit na to, aby byl letorost přibližně 15-20 cm pod vodícím drátem (Obrázek 6). Díky různé délce internodií, případně rašení spících oček se nepodaří vždy trefit přesnou výšku pod vodícím drátem.

Obrázek 7 ukazuje vhodně vybraný letorost, který bude budoucím tažněm a kde také bude umístěný vrchol kmínku. V rámci ošetřování během vegetace, se je třeba zaměřit na skutečnost, aby nedošlo k poškození letorostu během vegetace. Teprve, když bude získaný dobře vyzrálý letorost, bude ho možné využívat jako tažeň.

Často se vedou diskuse o plodnosti letorostů vyrůstajících ze starého dřeva.  Na základě nových fyziologických poznatků není nižší plodnost tzv. divokého dřeva způsobena tím, že vyrůstá ze starého dřeva. Nižší plodnost divokého dřeva je většinou způsobena horšími podmínkami pro iniciaci a diferenciaci květenství. Letorosty ze starého dřeva se obvykle nachází v blízkosti vrcholu kmínku, kde je vyšší hustota letorostů a letorosty mohou být i více zastíněné. Důležité je proto dobré rozložení všech letorostů v drátěnce, aby byly všechny letorosty na keři dobře osluněné a tím proběhla stejně kvalitní iniciace a diferenciace květenství jako u letorostů na tažni. Řez na tento typ dřeva se využívá právě zejména, pokud je třeba upravit výšku kmínku a k udržení požadované architektury révového keře.

Obrázek 1-Vysoký kmínek ve vztahu k vodícímu drátuObrázek 2-Optimální výška kmínku

Obrázek 3- Vysoký kmínek a nemožnost tvarování plochého tažně.Obrázek 4- Detail

Obrázek 5- Nevhodně tvarovaný kmínek v nové výsadběObrázek 6- Letorosty vyrůstající ze starého dřeva

Obrázek 7- Vhodně vybraný letorost.

Zdroj: Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.