Výživa révy vinné v období sucha

Dlouhou dobu trvající období sucha ovlivňuje příjem živin kořenovým systémem z půdy. V mnoha vinicích se objevuje žloutnutí listů, které je způsobené právě extrémními klimatickými podmínkami a omezení příjmu živin.

Většina živin je během vegetačního období přijímaná kořenovým systémem, ve formě iontů, rozpuštěných v půdním roztoku. Na kořenech je z pohledu příjmu vody a živin nejvýznamnější absorpční zóna kořene. Absorpční zóna je asi 10 cm dlouhá část kořene bělavé barvy. Na absorpční zóně kořenů se nachází kořenové vlásky. Kořenové vlásky zvětšují absorpční plochu kořene. Transport vody a živin z kořene do nadzemních částí keře zajišťují vodivá pletiva – xylém (dřevo). Mezi jednotlivými odrůdami révy vinné mohou existovat rozdíly v příjmu a využití živin.

Voda je důležitým prostředkem pro příjem a transport živin. Přibližně 95-98% vody přijímané kořenovým systémem se uvolňuje do atmosféry prostřednictvím transpirace. Transpirace je hlavní fyziologický proces ovlivňující příjem vody a pohyb vodivými pletivy do nadzemní části keře a zejména listů. Protože většina živin je rozpuštěná v půdním roztoku, závisí transport živin na transportu vody v rostlině.

K projevu nedostatku živin dochází také v případě, kdy je příjem určitých živin ovlivněný nedostatkem půdní vody.

Současná situace ve vinicích proti naznačuje na omezený příjem vody, díky dlouhotrvajícímu suchu. Analýzy listových řapíků, provedené během posledních 7 dnů, tuto skutečnost jenom potvrzují. Je proto potřebné zvolit alternativní způsoby dodání živin pro révu vinnou. Zejména po začátku zaměkání potřebuje réva vinná dostatek živin pro zajištění kvalitního zrání hroznů.

Pro překonání kritických situací z pohledu příjmu živin je vhodná mimokořenová – listová výživa.

Příjem živin listovou plochou není přirozeným procesem v přírodě. Příjem listových hnojiv probíhá povrchem listů, tzn. kutikulou, pokožkou a průduchy. Kutikulární příjem je však nejvýznamnějším. Živiny aplikované na list jsou následně vodivými pletivy rozváděné do listů a ostatních částí keře. Živiny přijímají lépe mladší listy a také listy, které nejsou v době aplikace přímo osluněné.

Podíl účinné látky listového hnojiva, který dopadne na listovou plochu je závislý na aplikační technice. Důležitá je rovnoměrně uspořádaná listová stěna, která zaručuje vysoký podíl listů pokrytý aplikační kapalinou. Vhodným termínem pro aplikaci mimokořenové výživy jsou ranní a večerní hodiny, zatažené dny s vyšší vlhkostí vzduchu. Ovlhčený list výrazně lépe přijímá listová hnojiva a transportuje je do listů. Příliš vlhké listy jsou však nevhodné, protože dochází k odkapávání kapaliny a velkým ztrátám aplikovaných živin. Optimální teplota pro aplikaci listové výživy je 21 °C. Optimální hodnota pH postřikové kapaliny je 66,5. Živiny aplikované mimokořenovou výživou jsou rychleji využitelné révou vinnou.

V současné době je vhodné využívat komplexní listová hnojiva, protože sucho omezuje příjem všech živin z půdy. Vhodné je rovněž využívat hnojiva na bázi přírodních produktů, která také prokazují dobré vlastnosti, při aplikaci ve stresových situacích.

Jelikož se většinou listová hnojiva aplikují v tankmixech s fungicidy je třeba důkladně prostudovat návody k hnojivům a fungicidům z pohledu možností míchání.

Nedostatek hořčíkuChloróza způsobená blokováním příjmu železa

Zdroj: Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.