Zálistkové hrozny ve vinicích
Často se mezi vinohradníky diskutuje jaký je význam zálistkových hroznů a zda je vhodné zálistkové hrozny ve vinici ponechat a nebo je odstraňovat. Zálistkové hrozny přijímají asimiláty vyprodukované listy. Vyprodukované asimiláty se proto musí rozdělit mezi hrozny na hlavních letorostech a také hrozny na zálistcích. Zálistkové hrozny jsou proto v podstatě vyživované na úkor hroznů na hlavních letorostech.
U modrých moštových odrůd je proto velmi vhodné všechny zálistkové hrozny během vegetace odstranit. Modré odrůdy vyžadují pro dosažení optimální zralosti dostatečnou listovou plochu, dostatek slunečního záření a tepla. U většiny modrých odrůd nedozrají zálistkové hrozny do takové kvality, aby bylo možné vyrobit jakostní víno. Vyjímkou může být snad pouze Modrý Portugal. Naopak u Svatovavřineckého nebo Laurotu mohou zálistkové hrozny výrazně zhoršit vyzrálost hroznů. Zálistkové hrozny jsou většinou nevyzrálé z pohledu antokyanových barviv a tříslovin.
Jiná situace může ve vztahu k zálistkovým hroznům nastat u bílých moštových odrůd. U raných bílých moštových odrůd jako jsou Irsai Oliver, Müller Thurgau, Muškát moravský, Lena atd. se zálistkové hrozny často ponechávají na keři, sklízí se koncem října až v listopadu, a vyrábí se z nich jakostní víno.
U odrůd, které zrají koncem září, se již většinou nepodaří získat kvalitní víno ze zálistkových hroznů. Jedná se o odrůdy jako jsou Rulandské šedé, Rulandské bílé, Neuburské, Chardonnay.
U pozdních odrůd, které zrají během měsíce října je potřebné zálistkové hrozny odstraňovat, protože by představovaly výraznou konkurenci hroznům na hlavních letorostech.
U raných a středně raných bílých moštových odrůd mohou zálistkové hrozny sloužit také jako „kyselinová rezerva“. Tento termín se začíná stále častěji používat, především díky výraznému poklesu kyselin a vzestupu pH u některých bílých odrůd révy vinné. Kyseliny a pH je potom možné upravit moštem získaným z hroznů stejné odrůdy. Jako „kyselinová rezerva“ se častěji využívají hrozny odstraněné při redukci násady hroznů během vegetace. K tomuto účelu je však také možné využívat zálistkové hrozny. Zálistkové hrozny se podle aktuálního obsahu kyselin a hodnoty pH mohou dokonce sklidit ve stejný termín, jako hrozny na hlavních letorostech, a v určitém poměru přímo využívat k úpravě kyselin a hodnoty pH. Jelikož vysoká cukernatost a tím vysoký obsah alkoholu a nízký obsah kyselin stává celoevropským problémem, začínají mít „kyselinové rezervy“ velký praktický význam.
Často také vzniká problém se zálistkovými hrozny při mechanizované sklizni hroznů. Sklízecí zařízení je třeba nastavit tak, aby sklízelo pouze hlavní zónu hroznů a zálistkové hrozny zůstaly ponechané na keřích. Také při ruční sklizni může být pro nezkušeného sběrače obtížné rozpoznat, který je hrozen na hlavním letorostu a zálistkovém letorostu a sklízí potom oboje. Problém to může být zejména u modrých odrůd a odrůd s červenou barvou slupky bobule.
Zdroj: Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.
Zpětná vazba
Chceme Vám poskytovat vždy ty nejlepší služby, dejte nám vědět, jak jste spokojení, nebo co bychom mohli zlepšit
