Zase přišly jarní mrazy

Za posledních 6 let se třikrát projevily ve vinicích jarní mrazy a způsobily významné škody. Pokud si dobře vzpomínám tak v roce 2011 to bylo mezi 2-5. květnem, v roce 2012 v pátek 18.května a v letošním roce v právě končícím týdnu. Vinohradníci a ovocnáři se však stále neumí těmto mrazům dobře ubránit.

V letošním roce bylo možné pozorovat mezi vinohradníky úvahy o protimrazové závlaze. Rozvod protimrazové závlahy se instaluje podobně jako kapková závlaha na drátěnku ve vinicích, avšak do horní části drátěnky (Obrázek 1). U každého sloupku jsou potom umístěné postřikovače vody (Obrázek 2 a 3), které tvoří velmi malé kapičky vody, dalo by se říci spíše mlhu, která postupně dopadá na révové keře. Princip protimrazové závlahy spočívá v uvolňování tepla pří přeměně vody na led, kdy se toto teplo uvolňuje do okolí. Letorosty se proto obalují vrstvou ledu. Protimrazovou závlahu je možné začít používat, když se teplota blíží k nule. Je velmi důležité ji využívat bez přerušení po celou dobu mrazových teplot. Jestliže by došlo během mrazu k přerušení, byla by rostlinná pletiva poškozená mrazem. Pod vrstvou ledu je pak teplota vyšší, než je aktuální teplota vzduchu. Přeměna vody na led je velmi rychlá a trvá pouze několik minut. Po oteplení potom letorosty zůstanou zelené a nepoškozené. Tento typ závlahy by sál za úvahu ve vinicích, kde dochází k pravidelně vysokému poškození jarními mrazy.

Mezi další faktory, které patrně mohou ovlivňovat poškození mrazy je ošetřování půdyve vinici. V několika zahraničních výzkumech se ukazuje, že vysoký porost ozeleňovacích rostlin může zhoršovat poškození jarními mrazy a naopak mulčované ozelenění může snižovat (Obrázek 4). V závislosti na průběhu počasí před mrazy může být výhodné také mechanicky kultivované meziřadí a příkmenný pás (Obrázek 5). Půda se totiž může během jarních dnů ohřívat a v závislosti na zbarvení povrchu půdy a obsahu vody v půdě, se může stát zásobárnou tepla. V nočních hodinách potom teplo z půdy uniká a může oteplovat mikroklima révových keřů. Při příznivém průběhu počasí a vyšších teplotách před mrazy proto může být poškození méně výrazné.

Jak ale vypadá situace po poškození jarními mrazy? Před jarními mrazy bylo většinou ve vinicích možné vidět velmi dobře rostoucí letorosty z hlavních oček. Letorosty z vedlejších oček však byly zatím velmi malé, nebo teprve ve stádiu rašících oček (Obrázek 6). Tato situace může být výhodou, protože nejvýrazněji byly poškozené právě letorosty, které vyrůstají z hlavních oček (Obrázek 7 a 8). Lze proto předpokládat, že réva vinná začne postupně rašit z vedlejších oček.

Pokud by i tato očka byla poškozené, je možné spoléhat na „pud sebezáchovy“ révového keře. Réva vinná disponuje množstvím zásobních látek, které doposud plně nevyužila a také spícími očky na starém dřevě. Lze proto předpokládat, že tato spící očka začnou výrazněji rašit, jak tomu často bývá také po poškození zimními mrazy.

Podobná situace může být také u révových sazenic vysazených v loňském roce na jaře. Letorosty, které již vyrašily, byly většinou výrazně poškozené (Obrázek 9). Na rostlinách je však možné pozorovat další očka v různém stádiu rašení (Obrázek 10 a 11). Tato očka však postupně vyraší.

Obecně je třeba zaměřit se v tuto chvíli na regeneraci poškozených keřů. Velmi významným pomocníkem může být v tuto chvíli přípravek ATONIK, který je velmi vhodný pro regeneraci keřů po poškození mrazy. Aplikuje se v období, kdy ustoupí mrazy a dojde ke vzestupu teplot a ošetření se provádí opakovaně.

Poté co bude obnovený růst letorostů, bude vhodné aplikovat komplexní listová hnojiva, která obsahují základní živiny, ale také mikroprvky, v dobře přijatelné formě.

Obrázek 1 - Rozvod protimrazové závlahy. Obrázek 2 - Umístění postřikovače.