Zásobní čípek – ano nebo ne?
V souvislosti s pěstitelským tvarem a systémem řezu je využití zásobního čípku patrně nejdiskutovanější otázkou. V souvislosti se snížením zatížení keřů a důrazem na kvalitu v 90-tých letech 20. století došlo také ke změně pohledu na využívání zásobního čípku.
Révové keře s nižším zatížením prokazovaly daleko lepší růstovou vitalitu a letorosty na keřích byly vyrovnané v růstu i kvalitě. V mnoha vinicích se proto přestal využívat zásobní čípek u systému Guyotova řezu.
Hlavním problémem využití zásobního čípku je zahuštění listové plochy na vrcholu kmínku a náročnost na zelené práce. Při použití zásobního čípku, vyrůstá v blízkosti vrcholu kmínku několik letorostů. V této části keře proto může docházet k zahuštění listové plochy. Zahuštění listové plochy může zhoršovat mikroklima keře. Mikroklima keře má vliv na citlivost na napadení houbovými patogeny. V zahuštěné listové ploše se daleko delší dobu udržuje vlhkost a vytváří se tím příznivé podmínky pro rozvoj houbových patogenů. Zahuštěná listová plocha může vytvářet příznivé podmínky pro rozvoj padlí révy, plísně révy a šedé hniloby.
Řešením by bylo provádět důkladně zelené práce, tzn. podlom na vrcholu kmínku. V pracovně napjaté atmosféře na začátku vegetace, však často nezbývá čas na termínově správné provedení podlomu na vrcholu kmínku.
Jistým řešením může být využití skutečně pouze jednoho zásobního čípku, s jedním nebo maximálně dvěma očky. Právě zde je často hlavní problém využití zásobního čípku v moravských vinicích. Na keři se pak často neobjevuje jeden, ale několik zásobních čípků (Obrázek 1). Na vrcholu kmínku pak může potenciálně vyrůstat i 6-8 letorostů. A právě v tom je hlavní důvod zahuštění keřů.
Dalším problémem je délka zásobního čípku, respektive počet oček na zásobním čípku. Při řezu se chybně nepočítají bazální očka a zásobní čípek má pak často i 4 očka (Obrázek 2). Z takového zásobního čípku může opět potenciálně vyrůstat zase o několik letorostů navíc.
Jak tedy dál ve využívání zásobního čípku? Jestliže se zásobní čípek využívá některým z výše uvedených způsobů, má význam jednoznačně negativní. Tento způsob vede většinou k výraznému zahuštění keře, což zhoršuje zdravotní stav a kvalitu hroznů.
Aby bylo přínosné využívat zásobní čípek, musí skutečně jedno- nebo maximálně dvouočkový (Obrázek 3). Je třeba vždy počítat i bazální očka na letorostu. V takovém případě může být zárukou, že letorosty nezahustí výrazně keř a poskytnou také plodné dřevo pro následující vegetaci.
Tradiční systém Guyotova řezu pracuje s čípkem, který je umístěný na kmínku níže než tažeň. (Obrázek 4) Připoužití tohoto systému řezu pak vždy dochází k velké řezné ráně do starého dřeva, díky seříznutí kmínku na zásobní čípek (Obrázek 5, 6). Jako prevence proti ESCA a prosychání řezných ran není tento systém, v současné době, příliš vhodný.
Nové systémy řezu, které směřují k minimalizaci velkých řezných ran, zásobní čípek cíleně využívají. Zásobní čípek je však umístěný přibližně ve stejné výšce, jako je plodné dřevo-tažeň. Díky optimálnímu zatížení, optimálnímu umístění a dobrému tvarování plodného dřeva je pak možné využívat letorosty ze zásobního čípku k řezu a směřovat k minimalizaci velkých řezných ran. (Obrázek 7 – fotografie pochází z publikace SINN, K., PARDAT- SCHER, K., 2011: Wundernarmen Rebschnitt. Anleitung zum fachgerechten Rebschnitt bei Spalieranlagen. Südtiroler Beratungsring für Obst- und Weinbau).
Jestliže má být zásobní čípek přínosný pro révu vinnou, musí být především dobře umístěný na keři a mít také vhodnou délku, tzn. jedno, maximálně dvě očka.
Zdroj: Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.
Zpětná vazba
Chceme Vám poskytovat vždy ty nejlepší služby, dejte nám vědět, jak jste spokojení, nebo co bychom mohli zlepšit
