• Home
• / AKTUALITY
• / Víno a vinice
• /Zatížení při zimním řezu révy vinné

Zatížení při zimním řezu révy vinné

Ve vinicích se v poslední době uplatňuje univerzální zatížení keřů plodnými očky. Nehledí se příliš na odrůdu a předpokládá se, že čím nižší zatížení, tím lepší je kvalita hroznů. Sklizně hroznů posledních ročníků však ukazují, že tomu tak docela není a to zejména u bílých moštových odrůd.

Při volbě zatížení se je třeba uvědomit závislost, že čím je nižší výnos hroznů, tím je většinou vyšší cukernatost a také dynamika nárůstu cukernatosti během zrání hroznů. Bílé odrůdy pak často dozrávají do vysokých cukernatostí a tím pádem také vysokého obsahu alkoholu ve víně. Cukernatost je potřeba chápat především jako potenciální obsah alkoholu.

Příliš dynamické zrání bílých odrůd způsobuje, že hrozny jsou zralé po stránce cukernatosti, ale nejsou zralé po stránce aromatických látek. V této souvislosti je vhodné srovnat si ročníky 2011, 2012 a 2013. Ročníky 2011 a 2012 se vyznačovaly velmi výrazným nárůstem cukernatosti. Aromatická kvalita hroznů však nebyla dobrá. V hroznech bylo možné pozorovat „zelené“ nevyzrálé tóny, nebo naopak „hořké látky“, způsobené výrazným stresem, který byl vyvolaný suchem. Hrozny proto měly vysokou cukernatost, ale výraznou aromatickou nezralost. Vyjímku představoval snad pouze Ryzlink rýnský, který se vyznačoval dokonalou aromatickou zralostí také v roce 2012. (Obrázek 1)

Ročník 2013 se vyznačoval pomalým vzestupem cukernatosti, který byl spojený s velmi dobrou aromatickou zralostí (Obrázek 2). Zatížení keřů plodnými očky je proto vhodné optimalizovat ve vztahu k pozvolnému nárůstu cukernatosti a tím i aromatické zralosti hroznů.

Keře bílých odrůd mají často zatížení 6-8 oček na keř, právě s vidinou vysoké kvality. Výsledkem může být výše popsané důsledky na kvalitu hroznů.

Právě z důvodu univerzální aplikace zatížení na keř, se uvádí doporučované zatížení pro jednotlivé odrůdy počtem oček na m². Úroveň zatížení keřů má nejužší vztah k odrůdě. V praxi se nejčastěji uvádí 3 úrovně zatížení: 4-6 oček na m² = nízké zatížení, 6-8 oček na m² = střední zatížení, 8-10 oček na m² = vysoké zatížení. 

 

Příklad přepočtu zatížení podle sponu vinice: Odrůda André se bude pěstovat na středním vedení ve sponu 2,0 x 1,2 m. Doporučované zatížení pro odrůdu André je 4 – 6 oček / m2.  Z uvedeného sponu se vypočte plocha keře ve výsadbě: 2,0 x 1,2 = 2,4 m2. 1 keř představuje podle tohoto výpočtu plochu 2,4 m2. Následně se vynásobí obě hodnoty zatížení: (4 – 6 oček / m2) a plocha keře: 4 x 2,4 = 9,6  a  6 x 2,4 = 14,4 oček na keř.  Z uvedeného výpočtu a zaokrouhlení čísel je možné dojít k následujícímu závěru: Odrůda André ve sponu 2,0 x 1,2 m by se měla zatížit 10 – 14 očky na keř. Při převedení tohoto údaje do reálného tvaru nám vyjde, že se může použít buď jeden dlouhý tažeň o počtu 10-14 oček, nebo dva kratší tažně o počtu maximálně 7 oček na každý z nich.

 

Velmi nízké zatížení může také vést k podpoře růstu révy vinné. Dynamika růstu révových keřů je velmi intenzivní a tvoří se větší listy. Také růst bobulí je intenzivní, bobule jsou velké a hrozny jsou husté. Díky intenzivnímu zahuštění révových keřů dochází ke zhoršení mikroklima révových keřů. (Obrázek 3) Vinice je potom citlivá na napadení houbovými chorobami. Napadení houbovými chorobami zhoršuje kvalitu hroznů.

Dalším faktorem volby zatížení je ekonomika vinohradnické produkce. Již při volbě zatížení při zimním řezu by bylo vhodné mít představu o kvalitě a jakostním stupni budoucího vína. Jestliže se produkují hrozny pro výrobu jakostního vína, je vhodné vyšší zatížení, zatímco pro produkci přívlastkových vín je vhodné zatížení střední a nízké. Jestliže se z vinice s nízkým zatížením vyrobí pouze jakostní víno, připravuje se vinohradník zbytečně o velmi velkou část výnosu. Vinohradnictví je potom méně rentabilní.

U bílých moštových odrůd proto platí, že velmi nízké zatížení (6-8 oček na keř) může vést k horší kvalitě hroznů, než doporučované zatížení pro jednotlivé odrůdy.

Odrůda	Zatížení plodnými očky (počet oček na m2)
Aurelius	6-8
Auxerrois	6-8, 8-10
Děvín	6-8
Hibernal	4-6, 6-8
Chardonnay	6-8
Irsai Oliver	6-8, 8-10
Kerner	6-8
Lena	6-8
Malverina	4-6, 6-8
Müller Thurgau	6-8
Muškát moravský	6-8, 8-10
Muškát Ottonel	6-8, 8-10
Neuburské	6-8
Pálava	4-6, 6-8
Rinot	6-8
Rulandské bílé	4-6, 6-8
Rulandské šedé	6-8
Ryzlink rýnský	4-6, 6-8
Ryzlink vlašský	4-6, 6-8
Sauvignon	4-6, 6-8
Sylvánské zelené	6-8
Tramín červený	6-8
Veltlínské červené rané	6-8, 8-10
Veltlínské zelené	4-6, 6-8
Veritas	6-8
Vrboska	8-10

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tabulka 1: Doporučované zatížení u bílých odrůd révy vinné.

Jiná situace ve vztahu k zatížení může být u modrých odrůd. Extrémně nízké zatížení se často doporučuje u modrých odrůd, s vysokou násadou hroznů a velkými hrozny, jako jsou Merlot, Cabernet Sauvignon, Cabernet Moravia, Frankovka, André, Laurot, Zweigeltrebe. Na obrázku 4 je dobře vidět, že ani nízké zatížení (10 oček na keř) otázky optimalizace výnosu a kvality vůbec nijak neřeší.  Daleko výhodnější a z pohledu kvality prospěšnější je však u těchto odrůd využívat regulaci násady hroznů během vegetace. Regulace násady hroznů během vegetace, buď odstraněním celých hroznů, nebo půlením hroznů, daleko více respektuje fyziologii révového keře a biochemii zrání bobulí. Kvalita hroznů je výrazným způsobem závislá na fyziologických dějích, které probíhají v listech. Pro kvalitu hroznů proto bude prospěšnější úprava poměru mezi listovou plochou na letorostu a hmotností hroznů na letorostu. Z pohledu fyziologie révy vinné je letorost základní jednotkou. Listy na pravé straně letorostu zásobují hrozny na pravé straně letorostu a listy na levé straně letorostu zásobují hrozny na levé straně letorostu. Poměr mezi listovou plochou na letorostu a hmotností hroznu se proto nejlépe upraví pomocí regulace násady hroznů během vegetace a zejména pomocí půlení hroznů. Při respektování výše uvedených zásad je zcela zřetelné, že extrémně nízkým zatížením keřů (4-6 oček na keř) se nijak neupraví poměr mezi listovou plochou a hmotností hroznů, který je zásadní pro kvalitu hroznů a tím pádem se nezvýší kvalita. I u modrých odrůd je proto třeba přepočítávat podle sponu zatížení 4-6 oček na m², což při sponu vinice 2,0 x 1,0 m, představuje 8-12 oček na keř.

 

 

Odrůda	Zatížení plodnými očky (počet oček na m2)
Agni	8-10
Alibernet	4-6
André	4-6
Ariana	6-8
Cabernet Moravia	4-6
Cabernet Sauvignon	4-6
Cerason	4-6
Domina	6-8
Dornfelder	6-8
Frankovka	4-6
Fratava	6-8
Laurot	4-6
Merlot	4-6
Modrý Portugal	6-8
Nativa	6-8
Neronet	6-8
Rubinet	6-8, 8-10
Rulandské modré	4-6, 6-8
Sevar	6-8
Svatovavřinecké	6-8
Zweigeltrebe	4-6, 6-8

Tabulka 2: Doporučované zatížení u modrých odrůd révy vinné.

 

Pro správnou volbu zatížení je také vhodné sledovat celkový růst a vývoj vinice. Jako důležité indikátory nízké zatížení mohou být:

-          Velmi silné letorosty.

-          Velké bobule a husté hrozny.

-          Velké listy a intenzivní růst letorostů.

-          Potřeba častého osečkování letorostů.

U takových vinic může být zvýšení počtu oček na keř při zimním řezu pozitivní a pomůže optimalizovat rovnováhu vinice. Zároveň si je třeba uvědomovat, že důležitým faktorem růstu a vývoje vinice je také ošetřování půdy ve vinici.

 

 

 

 

 

 

Zdroj: Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.