Žloutnutí keřů před kvetením
V některých ročnících, v období mezi rašením a kvetením révy vinné, řeší vinohradníci problém se žloutnutím listů a pátrají po možnosti odstranění tohoto problému. Tento fyziologický problém je velmi často spojený se studeným a deštivým začátkem vegetace. Po oteplení a odkvětu révy vinné tento problém velmi často postupně sám vymizí.
Kde je proto pravá příčina? Růst a vývoj révy vinné mezi rašením a kvetením zabezpečují především zásobní látky, které se nachází v kořenech a starém dřevě. Tyto zásobní látky tvoří především sacharidy (cukr a škrob) a dusíkaté látky (proteiny a aminokyseliny). Sacharidy a dusíkaté látky uložené v kořenech a starém dřevě využívá réva vinná pro svůj růst především na začátku vegetace a zejména obsah chlorofylu v listech je závislý na množství využívaných dusíkatých látek. A právě zde je možné vidět podstatu žloutnutí. Chlorofyl je zelené listové barvivo, a jestliže se nedostatečně tvoří, začínají listy postupně žloutnout. Sacharidy využívá révy vinná především na začátku vegetace, do té doby, než se vytvoří kvalitní, fotosynteticky aktivní listová plocha a listy si začnou sami zabezpečovat asimiláty pro růst a vývoj rostliny.
Velmi často se v této souvislosti mluví o zásobních látkách u révy vinné ve vztahu k slzení révy. Míza se často považuje za zcela bezcennou tekutinu, ale opak je pravdou. Tok mízy vodivými pletivy (xylémem) vzniká právě na základě kořenového tlaku a dochází tím k uvolňování zásobních látek. Intenzivní slzení révy proto ochuzuje révu vinnou o zásobní látky. Dobrým důkazem tohoto tvrzení je vztah mezi termínem řezu a rašení révy. Z vinohradnické praxe je známé, že jestliže se réva řeže později (duben), dochází k intenzivnímu slzení révy, díky vyšší teplotě půdy. U takto ořezaných keřů se však projevuje také pozdější nástup rašení, protože je réva ochuzena o zásobní látky.
Mízu proto tvoří škrob, cukry (glukóza a fruktóza), aminokyseliny, organické kyseliny (kyselina vinná, kyselina jablečná a kyselina citronová), minerální látky (zejména draslík a vápník).
Příčina zmiňovaného žloutnutí listů může být proto vyčerpání zásobních látek. V suchém a teplém podzimu roku 2012 totiž nebyly vytvořené díky suchu příznivé podmínky pro tvorbu zásobních látek, což se projevilo na jaře ročníku 2013.
Druhým faktorem je chladné a vlhké počasí na jaře 2013, které opožďuje příjem živin prostřednictvím kořenového systému z půdy. Aktivita kořenů a příjem živin je závislý na růstu kořenového vlášení, teplotě a vlhkosti půdy. Minimální teplota půdy pro růst kořenů je 6-8°C. Optimální teplota se pohybuje mezi 25-30°C. Růst kořenů je výrazně ovlivněný dostupností vody v půdě. Růst kořenů začíná pozvolna po rašení révy vinné. Intenzivní růst kořenů probíhá především mezi kvetením a zaměkáním bobulí. Růst kořenů klesá při stresu vyvolaném suchem, ale také v příliš vlhkých půdách. Pro růst jsou proto potřebné optimální vláhové poměry. K intenzivnímu příjmu živin z půdy proto většinou dochází krátce před kvetením. Nižší teplota půdy však tento děj zpožďuje, což je příklad ročníku 2013.
Jak se tedy vypořádat se žloutnutím listů. Po oteplení půdy by mělo postupně vymizet samo, protože dojde k příjmu dusík, dalších makroprvků a tvorbě chlorofylu. Pouze pokud by tento problém přetrvával i delší dobu po odkvětu révy vinné je vhodné provést listovou diagnostiku a aplikovat listová hnojiva.
doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.
Zpětná vazba
Chceme Vám poskytovat vždy ty nejlepší služby, dejte nám vědět, jak jste spokojení, nebo co bychom mohli zlepšit
